Stránka věnovaná čmelákům a chovu čmeláků.

Obecně si nemyslím, že takové teplotní změny v průběhu dne dělají problém. Pokud mají dost teplodržné výstelky, tak je třeba rozlišovat teplotu uvnitř hnízdní dutiny od teploty ve volném prostoru úlku. Teplotu uvnitř si umí zregulovat buď uzavřením průduchů nebo naopak otevřením a větráním křídly. Koneckonců rozdíl venkovních teplot 18 - 37°C implikuje, že zde dochází k rozdílu 19°C a přírodní populace čmeláků hnízdících na povrchu země, v dutinách stromů, apod. se musí vyrovnat i s mnohem horšími teplotními extrémy.

K tématu "vyhřívání úlků". Nechci srovnávat kaosův topný kabel v mezistěně se mnou vloženým odporem ke dnu u boční stěny a měřením nad výstelkou, ale začal jsem na 10 watech a po asi 2 hodinách jsem snižoval napětí a tím i výkon na 6 watů, protože teplota lezla přes 14°C. Uvnitř výstelky se to určitě tak dramaticky nevyhouplo. Teď jsem na 12°C nad výstelkou a venku je -1°C. Jinak pro upřesnění, ten odpor je výkonové hranaté provedení sešroubované mezi dvě hliníkové desky, kvůli lepší distribuci tepla a snížení povrchové teploty topení. Topný kabel bude lepší, ale "vařil" jsem z toho, co bylo doma.

U mě tím, že je těch 15W v mezistěně, tak to znamená že víc než půlka výkonu jde ven a menší půlka dovnitř. Jak velké ty části jsou nevím, nicméně kdysi jsem počítal a vycházelo mi, že pro zvýšení o 5°C nad okolní teplotu je uvnitř čmelínu s přídavnou izolací (polystyren, vzduchová kapsa v mezistěně) výkon 1 W.

A co tam přidat takový ten tenký polystyren s hliníkovou folií, co se dává třeba za radiátory na stěnu, aby odrážel teplo do místnosti. To by mohlo zvýšit efekt. Jinak moc dík za inspiraci. Zatím pocity z toho příhřevu jen pozitivní. I matka se jeví živější. Stavba v úlku je asi vysilující činnost a při každém výletu se mi matka zdála celkem bez energie. Už jsem zas přemýšlel, jestli není něco uvnitř, co by jí nedělalo dobře. To jsem pozoroval i minulý rok, proto jsem přešel na výstelku od tebe. Dnes je čilá při odletu i příletu, takže jí to svědčí.

Ahoj, chci se jen zeptat, jestli jste někdo konzultoval to vytápění cmelinu třeba s nějakými dlouholetými chovateli nebo odborníky na cmelaky. Třeba to je super věc, ale pro někoho, kdo třeba ted začne chovat cmelaky a pořídi si topení, tak může snadno cmelakum uškodit. Jen mě to zajímá a rád budu znát jejich názor. Díky moc

Hodně jsem o tom přemýšlel a ač mám tendence vymýšlet technické podpůrné prostředky, tak mám za svůj život zkušenost, že člověk svojí snahou něco vylepšit, často napáchá víc škody než užitku. Mě nevyjímaje. U přítopu beru v úvahu, že pokud si matka udělá hnízdo v noře po hlodavci, nějaký 5 denní pokles teploty nemá příliš vliv na teplotu v hnízdě. Na rozdíl od klasického nadzemního, byť dobře izolovaného čmelínu, dojde po pár hodinách k prochladnutí stěn čmelínu a pak už je to na výstelce a výkonu matky. Tím že mu tam pár stupňů přidám, částečně nahrazuji tepelnou kapacitu země, která tlumí výkyvy teploty. Se zemním hnízdem se to ale stejně srovnat nedá, protože v zemi je teplota stabilní, zatím co v úlku s přítopem bez proporcionálního termostatu, teplota kolísá téměř stejně jako venku, jen je vždy třeba o těch 8 stupňů vyšší°. Jiná možnost je termostat s pulzním řízením, který se nezapne když teplota klesne pod nastavenou teplotu (např. 10°C) a vypne při teplotě o dva stupně vyšší (tedy 12°), ale mění výkon podle změřené teploty. Tímto způsobem dojede téměř k nastavené teplotě plným výkonem a třeba poslední 2°začne snižovat výkon, až při nastavené (požadované) teplotě jede např. jen na 20% výkonu a tím dorovnává tepelné ztráty úlku. Pak nedochází k periodickému zapínání a vypínání a tím i k courání teploty sem tam. To už se blíží zemnímu hnízdu. Přitápěcí radiátorek jsem umístil na boční stranu úlku, aby matka měla možnost svoje dílo situovat ke zdroji tepla nebo naopak dál. Rozdíl asi není velký, ale přišlo mi to lepší než pod ní "zatopit" celoplošně. To je další pocitová záležitost, která může být nepodstatná. Odpovědnost za úspěšné zakončení sezóny novými královnami je velká a vždy si vzpomenu na jedno video, kde to panáček popsal slovy:"koupíte si čmelín a matku s dělnicema a pak už se chodíte dívat jak čmeláků přibývá". Tam už chyběl jen slogan "Čmelín do každé rodiny".

Čím regulujete topné kabely? Zapínáte růčo nebo přes spínací hodiny na noc, nebo máte nějaký termostat? Včera jsem celkem vyladil jeden model, který mění výkon podle teploty. Tzn, že pokud teplota klesne pod 15°C, zapne se na minimální výkon a pokud teplota klesá dál, zvyšuje ho postupně až při 10°C jede naplno. Při testu v prázdném úlku jsem s 10 waty dosáhl rozdílu oproti vnější teplotě skoro 15°C. Teoreticky až do -5°C venku by teplota neklesla pod +10°C v úlku. Jak už jsem psal, výhoda tohoto způsobu regulace je že teplota nependluje mezi mezi nastavenými teplotami zapni/vypni a i menší nároky a v hodné umístění čidla. Takhle se totiž teplota mění velmi pomalu a díky tomu není potřeba aby čidlo reagoval dostatečně rychle. Lze tedy čidlo dát i pod výstelku kde je přenos tepla od topení pomalý, ale reálně odpovídá tomu, co nás zajímá. Sorry, že to zas tak pitvám. Doufám, že v tématu "Technické parametry čmelínů", je to dovolené

Pokud by to někoho zajímalo, tak jsem nakreslil klapku pro 3D tisk. Jednu už mám zkusmo v provozu i se čmelákem.

Nákresy jsou k dispozici zde:

https://www.thingiverse.com/thing:3520773

třeba se to bude někomu hodit. Tisknul jsem to z PETG, mělo by to venku v pohodě vydržet. Je to ta verze 16 nebo 18 mm díra.

a fotky zde:

https://postimg.cc/gallery/38ttFwq

Paráda, moc tomu nerozumím, ale strejda má 3D tiskárnu, tak mu to pošlu a uvidím, každopádně díky za snahu a šikovnost.

Ještě by byla dobrá nějaká povrchová úprava, aby to působilo trochu přírodněji. A trochu bych se obával že když zaprší, tak u takhle vystrčeného česna zateče a navzlíná voda mezi klapku a plochu na kterou dosedá a to 2 mm plexi dělnice neodlepí. Jinak odolnost proti povětrnostním vlivům je nesporná výhoda. V každém případě je fajn že jsi se o výsledek své práce podělil. Dík.