Úl z polystyrénu

Volná diskuse o chovu a životě čmeláků.
Uživatelský avatar
Karel
Stálý člen
Stálý člen
Příspěvky: 158
Registrován: úte 01. srp 2017 18:36:11
Bydliště: Ptice
Kontaktovat uživatele:

Přátelé čmeláčkáři, první úlek pro vnější provedení je již hotov. Dovolte mi jej tedy zde představit. Rád bych slyšel případné připomínky a snad i Vám poslouží k inspiracím. Vy, kdo chováte čmeláky déle jistě uznáte, že nikdy si nejde říci: „Mám to úplně hotovo k maximální spokojenosti mé i čmeláčí..“ Tak jak přibývá chovatelů, tak i zkušeností a je chovatelskou chybou spoléhat se jen na dogmata, která platila před léty... mění se klima, mění se využívání krajiny, je řada nových materiálů a konstrukčních možností i pro domácí kutily. Mé dílo je i dílem velké řady z Vás, neboť z tohoto fóra a od Ondřeje Herzoga jsem převzal řadu nápadů a vylepšení. Dovolte mi tedy Vám tímto velmi poděkovat a správcům tohoto fóra za to, že nám umožňuje výměnu zkušeností, kdy právě díky tomuto fóru se nemusí nikdo obávat, že se vydáme cestou slepou, která nikam nevede. I když chápu, že někteří výrobci by raději dál prodávali své domečky pro čmeláky bez kritických připomínek, které prodeji neprospívají... Úl zatím doporučit nemohu, byť vychází z loňského testovacího prototypu a mých předchozích zkušeností prostě proto, že nemá za sebou sezonu... Až na podzim si mohu oddechnout :) , jenže Vy třeba odhalíte něco, co mne uniklo a proto dávám do placu již nyní :)

Obrázek

A nyní k datům:
1. Konstrukce vnitřního pláště- 3cm kročejový polystyren, spoje lepené a jištěné hřebíky. Vnější plášť celý ošetřen fasádní stěrkou (z venku na perlinku, zesílení dna, rohů). Důvody – izolace, tvarová stálost. Cementová stěrka plní vnější ochrannou funkci, zvýšila hmotnost úlku u kterého tak nehrozí převrácení např větrem. Vnitřní stěrka je pak ochranou polystyrenua zároveň působí jako vyrovnávač vlhkosti. Nátěr jen vnější a horní vnitřní hrany vzhledem k užívání. Použit Ethernal bílý. Barva záměrně jako ochrana před přehřátím, na bílé jsou jasně viditelní parazité či poškození na úlku.
2. Za velkou výhodu považuji konstrukci všech vstupů a výstupů větrání i chodby úlku systémem HTem trubek odpadního potrubí. Prostupy jsou v úlku v podobě malých trubek vždy v provedení samec/samice zacementovány, díky tomu jsou naprosto pevné a bez netěsností. HTem trubky mají tvarovou stálost, skvěle se opracovávají a systém samec samice navíc s těsnící gumičkou poskytuje jistotu v pevnosti a těsnosti spojů. Celý systém je rozložitelný a to i za provozu. Díky zátkám, kolenům, spojkám, je velmi variabilní.
Obrázek
Kompletní výbava úlku:
Obrázek
3. Nepoužívám vnitřní chodbu, považuji to za historický přežitek. Vnější chodba systémem HTem DN32 je variantní, lze volit délku a směr podle plánovaného druhu čmeláka. Systém je i za provozu odpojitelný, umožňuje údržbu i opravu. Klapka s česnem je dále od úlu, to odvádí pozornost parazitů od úlu (mravenci). Díky kolenům lze vyvést chodby do různých úhlů a směrů od úlu což umožňuje umístit více úlů na malé (vnitřní) ploše. Chodbu využívám zároveň jako pachovou past. Královnu usazuji odpojením chodby přímo do úlu, již poprvé opouští úl však již celou chodbou včetně klapky. Tento postup zvyšuje usazení.
4. Vnější chodba slouží zároveň jako pachová past. Krajní 1/3 chráněné uhelonem 53S plní funkci pachové stopy, zároveň je tudy odváděn kondenzát z chody. Úsek také umožňuje vnější kontrolu chodby. Na vnitřní 1/3 se pak dává chemostopová past vždy na PET obalovém nosiči (zde od lahve – zeleně). Teleskopický systém vnějšího posunu trubek 1/3 délky DN32 v provedení DN40 a DN50 zajišťuje tmu v chodbě, ochranu chemostopové vrstvy před vychytáním jiných druhů než parazitů a zároveň je možná jednotlivým zasouváním 1/3 trubek do sebe plná kontrola chodby a to i bez nutnosti odpojení.
Obrázek
Zde je vidět odsunutí krycích trubek do vnějších 1/3 - je tak možná výměna chemostopové vrstvy
Obrázek
Mezera pro vstup parazitů
Obrázek
5. Větrání je dvoufázové. Spodní přívod vzduchu DN40 a horní odvod hned u střechy DN50. Vnitřní roštový systém dna i střechy znemožňuje čmelákům prostupy ucpat, zajišťuje větrání v celé ploše úlku. Oba větrací otvory slouží zároveň jako vnitřní i vnější parazitální past. Obrovskou výhodou HET systému je možnost vložit bariérovou síťku z Uhelonu53S do oblasti spoje a to bez nutnosti lepení při naprosto pevném a těsném spojení. (údržba). Vnitřní samce vypínající tuto bariérovou síťku pak využívám jako vnitřní chemostopovou past. (vkládá se opět na nosiči z PET lahve). Jelikož prostor je díky roštům čmelákům nepřístupný, není třeba zde dělat ochranu vstupu. Z vnější části úlku se do samce vkládá vnější chemostopová past na nosiči a po té se na samce nasadí samicová spojka, která umožňuje uzavřít větrání zátkou nebo krytem proti vlétnutí čmeláků. V případě zimy se odstraní tato vnější chemostopová past, vstupy vyplní bublinkovou folií a uzavřou pevnou zátkou. Tímto systémem je řešen jak přívod, tak odvod vzduchu. Větrání tedy zachytává jak parazity vnější tak vnitřní, díky vloženému uhelonu 53S bez rizika průniku.
ukázka nasazení uhelonové síťky:
Obrázek
Obrázek
Samce pro vnitřní přívod a odvod s chemostopovou vložkou, na zkoseném konci se spolu s uhelonem53S zasune do vnitřní samice v úlku.
Obrázek
Horní vnitřní a vnější větrací past
Obrázek
Spodní větrací past spolu s pastmi na propadlé parazity skrz dolní rošt
Obrázek
Pohled na vnitřní vstupy před nasazením samců. - po sezoně snadná demontáž a údržba
Obrázek
6. Roštový systém jak dna, tak stropu zajišťuje cirkulaci vzduchu, spodní část pak je sběračem odpadu, kondenzátu a z obalů na např sýry lze nanést chemostop a vytvořit tak past např na larvy Brachycomy či roztoče, kteří oky roštu propadnou dolů. Dolní zvýšené okraje roštu jsou zároveň úchytem pro vnitřní papírovou vložku vlastního hnízdiště. Ta má funkci čistě sanitární – pro snazší posezonní údržbu. Systém je vybaven infračerveným čidlem s monitorem vlhkosti a teploty. Toto čidlo na baterie vydrží celou sezonu a může být tedy umístěno do libovolného prostoru úlu. Přenos dat do centrální jednotky funguje do 20-30m. Výplní úlu je litran spolu s mechem. Horní rošt umožňuje snadnou kontrolu a to nejen kolonie, ale i výměnu horní vnitřní větrací pasti.
Spodní rošt (vrut je chytkou na zvednutí roštu)
Obrázek
Horní rošt
Obrázek
7. Střecha je chráněna kvalitní okenní izolací Tesa a to jak vnější řadou vyššího D profilu (1cm) tak vnitřním pěnovým 2cm pásem. – Pás tedy chrání celou šířku stěny. Navíc je systém doplněn o vnější ochranu víka. U venkovního úlku jde o jakýsi závěs – melittobiéru – Ve víku ze spodu zacementovaný lem z Uhelonu53S. Ten po nasazení přesahuje vnější část úlku, kde se stáhne např. gumovým stahovákem. U vnitřních úlků je systém stejný, ale řešený opačně. Tedy rukáv je přicementován k obvodu úlku a na střeše se zajistí jen zatížením. Tím je znemožněn prostup parazitů netěsností víka.
Obrázek
Obrázek
Řešení pro vnitřní úlky :
Obrázek
Obrázek
Obrázek
8. Klapka je uzpůsobena napojení na HET systém – na pevno přitavená malá část samce HET trubky, což umožňuje snadné a zcela flexibilní nasazení na chodbu či přímo na úl. Díky tomu je snadná údržba, oprava (i za provozu úlku) i skladování . Klapka je doplněna o klapkovou chemostopovou past. Má upraven závěs a bude u ní ještě řešena konstrukční nedokonalost typu, který mám já – kdy mezi bočnicí a klapkou je zbytečně velká mezera.
Obrázek
Obrázek

V tomto provedení bylo pro letošní rok zhotoveno 12 vnitřních úlů (zbývá dodělat vnější chodby a opravit klapky) a jeden úl vnější. Systém je unifikovaný, což umožňuje použít jednotlivé komponenty vzájemně.

Detailnímontážní návod je doplněn jako samostatný pdf soubor. Ke stažení zde:
https://uloz.to/!qxEFfcHfxRM1/konstrukc ... melaky-pdf

Děkuji Vám za Váš čas, především připomínky velmi uvítám. Jde o čmeláky, ne konstruktéra :mrgreen: Karel Kučera

***
fotky sem jsem musel zmenšit, tím utrpěla dost kvalita - v původní formě jsou k dispozici zde:
http://zahrada-na-vsi.rajce.net/Ul_pro_ ... lita_fotek
Naposledy upravil(a) Karel dne pon 07. led 2019 0:35:28, celkem upraveno 1 x.
Můj cíl:Neuškodit čmelákům. Kdo chce,hledá způsob. Komu je to jedno, najde důvod, obchodník dvojnásob. Inet snese cokoliv i rádoby odborné firemní www ZD cmelaci.cz, ale čmeláci nikoliv. Kdo má výsledky, ukáže je, kdo ne, má jen net a nežijící modly.
Rapo
Velmi aktivní člen
Velmi aktivní člen
Příspěvky: 356
Registrován: sob 02. pro 2017 14:39:47

Super Karle. Ja mám tiež spodný rost pod ktorým bude pasca s chemostopom + hadicka cez ktoru v prípade napadnutia čmelina zavijacom vstreknem lepinox.Nech sa darí.
kaos
TOP člen
TOP člen
Příspěvky: 500
Registrován: pát 27. dub 2018 15:04:22

Moc pěkné Karle, technologicky výborně propracované.

Jsem moc zvědavý jak to bude vypadat v praxi. Spodní rošt s chemstopovou pastí jsem zvažoval loni, dle teorie by se housenky zavíječů měly zdržovat vespod, takže by mohly propadávat. Jsem tedy zvědavý jak to bude na konci sezóny vypadat s počtem a druhy zachycených parazitů na jednotlivých typech pastí.

Při tvém počtu čmelínů bych zvažoval ještě jednu věc, která mě napadla loni a to je větrací "megapast". Kdy by vývody větracích otvorů byly napojeny na trubkový systém - takovou klimatizaci a zakončený do jednoho komínu. Komín by se dal odvést i několik m daleko od čmelínů a byl by takovou směsicí pachů hnízd že by fungoval jako magnet na škůdce. Jedna lepová past ve vývodu komínu by tak mohla být výrazně efektivnější v jejich vychytávání.
Jakub - Mukařov (Praha Východ)
Uživatelský avatar
Karel
Stálý člen
Stálý člen
Příspěvky: 158
Registrován: úte 01. srp 2017 18:36:11
Bydliště: Ptice
Kontaktovat uživatele:

Ahoj Jakube, past pod roštěm moc nefunguje. Na Aphomii asi vůbec - housenka by tam sice propadla, ale ona to neudělá - jí vyhovuje se schovat do materiálu okolo. Hnízdo nemůže být přímo na roštu, to by mohlo prochladnout od spodu, a i čmelákům by pohyb po něm vadil. Tedy je na tom "podlaha" dával jsem tam loni králičí chlupy, nejsou tak načechrané jako litran a asi to udělám i letos.
Propadají tam larvy Brachycom a roztoči. Chemostop byl po loňské sezoně hodně zadělaný, ale nějakou účinnost měl.

Význam toho spodního roštu je hlavně v tom, aby ochránil vnitřní trubkovou past na přívodu vzduchu, přívod nebyl zablokován (ucpán) a je to určitý prostor, kam se hromadí odpad kolonie. Pokud mám navíc dobře utěsněný přívod, tak v případě mrazíků na jaře zas hnízdo není hned na dně a v případě veder spodní proud pomáhá chladit. Problém větrání jen střechou (jakkoliv řešený) je totiž v tom, že měníš jen horní porce vzduchu, ale ve vlastním hnízdě se vzduch moc nemění - i díky výstelce. Čmeláci si pomáhají tím, že ji začnou cpát ven. Nesmí ale zas být průvan...

Ale že by tě chomostop na dně a spodní rošt zachránil před parazitem pokud se do úlku dostane, to určitě ne. V úlku je hodně místa okolo hnízda, kam se parazit bude schovávat a tak aktivně dolů nepoleze, oka jsou 3mm což stačí na propadnutí, ale musíš brát tu výsteku... Větší nejdou dát, hrozilo by, že se tam dostane dělnička.
Můj cíl:Neuškodit čmelákům. Kdo chce,hledá způsob. Komu je to jedno, najde důvod, obchodník dvojnásob. Inet snese cokoliv i rádoby odborné firemní www ZD cmelaci.cz, ale čmeláci nikoliv. Kdo má výsledky, ukáže je, kdo ne, má jen net a nežijící modly.
Uživatelský avatar
Hanka
Příspěvky: 7
Registrován: pát 11. srp 2017 19:15:55

Ahoj všem, k zavíječi: z praxe vím, že housenky zavíječe jsou buď na dně čmelínu, ale i ze spodní strany střechy. Hnízda chodím pravidelně kontrolovat, jestli neuvidím náhodou nějakého škůdce, kterého bych mohla odstranit, ale u dvou ze čmelínů se mi stalo, že jsem měla tak velká hnízda, že si výplň čmelínů čmeláci tak načechrali a opatlali, že se výplň doslova přilepila ke střeše (po sezóně jsem musela střechu velkou silou odtrhávat). Nemohla jsem tak během sezóny čmelíny kontrolovat. Bála jsem se, že bych hnízdo narušila. U jednoho ze čmelínu se mi usadil zavíječ na spodní straně střechy (předpokládám tedy, že neodolá a přizpůsobí se podle podmínek a možností). Tento rok dám raději méně výplně, aby bylo v úlu více místa. Jednak kvůli kontrole a také jsem měla strach v létě, kdy byly opravdu vysoké teploty, aby se hnízdo nepřehřálo, když bylo prakticky skoro celé zaplněné výplní.
Karle, čmelín máš hezky propracovaný, jsi šikovný! Jen mi připadá, jestli není prostor moc malý, když se ještě zmenší mřížkami, ale možná jsem jen paranoidní :) po poslední sezóně, kdy jsem měla některá hnízda tak veliká, že bych potřebovala čmelíny ideálně donafouknout.
Těším se, jaké nám napíšeš po sezóně zkušenosti!
Uživatelský avatar
Karel
Stálý člen
Stálý člen
Příspěvky: 158
Registrován: úte 01. srp 2017 18:36:11
Bydliště: Ptice
Kontaktovat uživatele:

Ahoj Hani rozměry jsem zapoměl napsat - vnitřní jsou 29 X 25 (dno) x 44cm vnitřní užitná výška. Rošt je tak 10cm ( není u všech stejně, otvory už mám udělané i podle toho, kde který úl bude, aby mi vyšlo venkovní vedení chodeb). Horní je tak 10- 15cm . Na vlastní hnízdo připadá tak objem 29 x 25 x 20 cm (+/-) .
Můj cíl:Neuškodit čmelákům. Kdo chce,hledá způsob. Komu je to jedno, najde důvod, obchodník dvojnásob. Inet snese cokoliv i rádoby odborné firemní www ZD cmelaci.cz, ale čmeláci nikoliv. Kdo má výsledky, ukáže je, kdo ne, má jen net a nežijící modly.
Uživatelský avatar
Hanka
Příspěvky: 7
Registrován: pát 11. srp 2017 19:15:55

Ahoj Karle, tak to je mnohem větší než se zdálo na fotkách. Máme dost podobnou velikost. Já mám vnitřní rozměry: 25 x 25 x 24 cm. Zatím velikostně vždy stačilo, jen jak jsem psala, minulý rok jsem měla dva čmelíny úplně napěchované a byla jsem z toho nervózní, jestli to bude stíhat větrací okénko v těch vedrech chladit. Tento rok dám výplně trochu méně.
Uživatelský avatar
Pepan
Velmi aktivní člen
Velmi aktivní člen
Příspěvky: 312
Registrován: pon 22. srp 2016 11:53:50
Bydliště: Dolní Benešov
Kontaktovat uživatele:

Ahoj Karle.Máš to moc pěkně vyřešené a muselo ti už z toho "hrabat" :D udělat dvanáct takových úlků najednou! Jsem pak zvědavý na umístění venku.Určitě je to dobré jako inspirace pro nás,že jsi to tady perfektně vysvětlil i s fotkami.Díky...
Já teď dokončuji dva úlky s pastí u klapky skoro stejnou jako máš ty a také budu testovat u jednoho to automatické zavírání klapky za tmy.
Měl jsem v hlavě dvě varianty, buď s el.mag. cívkou z relátka nebo pomocí serva. Zatím budu zkoušet to servo za reálných světelných podmínek venku.Nerad bych ,aby se zaaretovala spíš než za úplné tmy.Královny se vracejí a už svítí někdy pouliční osvětlení.Pak by už zbývalo ovládaní na spínací hodiny,kde by byl stanovený přesný čas.Dejme tomu v létě ve 23hod zavřeno ráno 4hod. otevřeno. Uvidím jak to bude fungovat to co mám nabastlené
teď ,obvod 555 přímo spojený s fotorezistorem a na servo...(Ideální by bylo naprogramovat nějaký čip,který by to ovládal přesně.Koupil jsem si i to Arduino ,ale nevím jestli bude na to moje hlava stačit)
Tak já to jdu teď dokončit .Přeji hezkou sobotu všem... :)
Uživatelský avatar
Niky1
TOP člen
TOP člen
Příspěvky: 1159
Registrován: ned 27. pro 2015 21:32:56

Pepane,ve 23 hod už je myslím pozdě a ty potvory někdy sedí celou noc na větracím otvoru nebo velmi blízko,takže je možné,že by se mohly proplížit dovnitř i za rozbřesku.Jsem zvědavá jak se Kaosovi letos osvědčí ty lehčí víka klapek,tedy jestli čmeláci nebudou ztrácet pyl a zabrání i vstupu zavíječům. ;)
Uživatelský avatar
Hanka
Příspěvky: 7
Registrován: pát 11. srp 2017 19:15:55

S tíhou vík klapek jsem také bojovala. Větší druhy čmeláků a královny je zvládaly otevírat, ale menší druhy a malé dělnice to nedávaly. Vyčkávala jsem, jestli se to časem nenaučí a nakonec jsem udělala to, že jsem dala pod víka napínáček (téměř zcela zapíchnutý), aby tam vznikla jen malinká skulinka a pak to zvládaly mnohem lépe.
Odpovědět
cron