Milí přátelé,
letos už jsou u mě kostky rozhozeny, nevěřím, že bych ještě narazil na dalšího čmeláka dle mého zájmu (zahradní nebo skalní). Mám obsazených 5 budek (1x krypratum, 1x luční, 1x hajní, 2x zemní).
Včera večer jsem u budky, ze které už 3 týdny vylétají dělnice čmeláka zemního, zamáčkl exemplář Aphomia Sociella.
Tedy je nejvyšší čas učinit opatřeni, přičemž bych nesázel na jedinou kartu (klapka), ale prosím o spoluúčast na další možnosti: Lepinox.
Až do dnes jsem k profylaxi vůči zavíječům užíval německý prostředek XenTari, v Česku je k mání Lepinox, přičemž ale oba postřikové prostředky vůči zavíječům fungují na odlišně bázi: prostředek Xentari je kontaminován ssp. aizawai, Lepinox pak ale ssp. kurstaki druhu Bacillus thuringiensis. Dle návodů jsou oba prostředky účinné vůči zavíječům a nabízeny především k ošetření zimostrázu, který pod zavíječi mimořádně trpí.
Letos jsem se rozhodl kromě plně ověřeného prostředku XenTari (můj balíček je cca. 10 let starý a loni ještě účinkoval 100%-ně) ověřit také Lepinox, který jsem si zakoupil loni – bratru za 150,- kč u Hornbachu. Přitom podotýkám, že klapky nepoužívám, všichni paraziti a komenzálové mají do mých budek volný přístup, jestliže dokáží překonat bdělost stráže u vstupu. Můj postoj v tomto ohledu: i paraziti a komenzálové mají právo na přežití, ovšem jen do té míry, že neohrozí mé čmeláky v prosté reprodukci. U zavíječů čmeláčích je to svízel, dříve, nežli se objeví první královny a trubci, je hnízdo totálně zničeno.
Tedy všem hmyzožravým domácím mazlíčkům odpírám možnost nasytit se z potomků mých larev Aphomia sociella (dočista mě to srazilo ze stoličky, když jsem se dozvěděl, že Aphomia sociella je uměle chována a úmyslně množena některými dodavateli živého krmení pro domácí hmyzožravce, kolik jim jich unikne do přírody?).
Z mých budek se díky XenTari za posledních 10 let nezrodil ani jeden potomek Aphomia sociella, který by jako jedinec mohl ohrozit celé čmeláčí hnízdo. Letos ošetřím jen 2 budky dosud osvědčeným prostředkem XenTari a 3 budky prostředkem Lepinox Plus. Jsem mimořádně zvědav a současně plně přesvědčen, že se Lepinox osvědčí stejně dobře jako XenTari.
K profylaxnímu ošetření naberu do silnější nápojové slámky cca. 2 cm práškového postřikového prostředku a vefouknu jej do hnízdního materiálu v budce s prvními čmeláčími dělnicemi (protože z vlastní zkušenosti nemám s Bacillus thuringiensis žádné problémy, provádím vfouknutí bez pomocných prostředků, v případě obav je nutno použít vhodnou pumpičku).
Díky pudrové konzistenci se vfouknutý prášek při dostatečně hluboce zavedené trubici rovnoměrně rozprostře v celé vystýlce a chrání hnízdo proti zavíječovému ohrožení po 2 měsíce (sebemenší kontakt kusadel larvy zavíječe s minipartiklem kontaminace vede k záhubě larvy). Jestliže později hnízdo ještě není za zenitem (především čekáme na objevení prvních mladých královen), je nutno ošetření opakovat.
Pokud se kdokoli přidáte k mému experimentu s Lepinoxem, prosím o sdělení na můj eMal:
bombus@kuklik.eu
a to nejen k úmyslu zúčastnit se, ale i k pozdějším výsledkům ošetření.
Závazně děkuji a srdečně zdravím
František