Klapku je třeba udělat, až bude cmelda uvnitř. Možná bude bzucet, ale vyletet by neměl, má o sebe strach. Ví že osud hnízda závisí na jeho přežití. Je to rychlá akce na 3 vruty. Až půjde ven znova si to zaměří. Riziko je minimální. Při návratu bude už vedet kudy dovnitř.
Větrání by bylo naopak dobře dělat logicky když bude venku. Počkal bych par dní, až bude více zabydlen. Pak už by ho zřejmě ani návrat to rozebrane budky neměl odradit. Zabzuci odletí a za chvíli se vrátí.
Ale je samozřejmě lepší to zvládnout v nepřítomnosti cmelaka. Osobně se mi to nevede. Když začnu něco upravovat, je téměř jistě, že se cmelak nečekaně vrátí .
Chov čmeláků v roce 2021
Niky - hlasim ze dnesek je dnem navratilek Skalnich v me lokalite. Zacinaji padat kaminky ve vsech trech cmelinech a podarilo se mi nahodou odchytit i jednu navratilku, ktera si to namirila k Rokytkam. Budu je muset dnes po setmeni prenest jinam kdyz uz si narokujou cmelin Skalnich...
Díky za rady. Obávala jsem se, že to budu muset dělat potmě - s červenou čelovkou. Klapka bude rychlá, už jsem jednu montovala. Větrání s pastí budu dělat u obou úlků. Snad to dám.wombatik píše: ↑pon 10. kvě 2021 20:20:03Klapku je třeba udělat, až bude cmelda uvnitř. Možná bude bzucet, ale vyletet by neměl, má o sebe strach. Ví že osud hnízda závisí na jeho přežití. Je to rychlá akce na 3 vruty. Až půjde ven znova si to zaměří. Riziko je minimální. Při návratu bude už vedet kudy dovnitř.
Větrání by bylo naopak dobře dělat logicky když bude venku. Počkal bych par dní, až bude více zabydlen. Pak už by ho zřejmě ani návrat to rozebrane budky neměl odradit. Zabzuci odletí a za chvíli se vrátí.
Ale je samozřejmě lepší to zvládnout v nepřítomnosti cmelaka. Osobně se mi to nevede. Když začnu něco upravovat, je téměř jistě, že se cmelak nečekaně vrátí .
Cervená čelovka zní dobře ale asi bych to radši řešil bez účasti cmelaka, to větrání. Vysleduj si intervaly, jak dlouho bývá venku a hurá na to. Jen pozor, nehybat s výstelkou. I drobné změny mohou hnízdo poškodit.
Kdyz jsme u toho červeného světla. Uvažoval jsem o kamerce do hnízda s cervenym svícením. Chtěl bych vidět, jak to uvnitř probíhá, udělat třeba pravidelně záběry a pak to pustit zrychlene. Urcite by to bylo zajimave. Nemate někdo zkušenost? Hlavně co se týká toho červeného osvětlení hnízda. To by nemělo cmelaky rušit nebo ano?
Kdyz jsme u toho červeného světla. Uvažoval jsem o kamerce do hnízda s cervenym svícením. Chtěl bych vidět, jak to uvnitř probíhá, udělat třeba pravidelně záběry a pak to pustit zrychlene. Urcite by to bylo zajimave. Nemate někdo zkušenost? Hlavně co se týká toho červeného osvětlení hnízda. To by nemělo cmelaky rušit nebo ano?
To ti bohužel k ničemu nebude. Pod střechou se nic neděje. Musel bys dát kameru do komůrky a to leda s nějakou kamerou pro kolonoskopii a stejně by ti jí časem zavoskovali ať nekoukášwombatik píše: ↑pon 10. kvě 2021 21:28:59Cervená čelovka zní dobře ale asi bych to radši řešil bez účasti cmelaka, to větrání. Vysleduj si intervaly, jak dlouho bývá venku a hurá na to. Jen pozor, nehybat s výstelkou. I drobné změny mohou hnízdo poškodit.
Kdyz jsme u toho červeného světla. Uvažoval jsem o kamerce do hnízda s cervenym svícením. Chtěl bych vidět, jak to uvnitř probíhá, udělat třeba pravidelně záběry a pak to pustit zrychlene. Urcite by to bylo zajimave. Nemate někdo zkušenost? Hlavně co se týká toho červeného osvětlení hnízda. To by nemělo cmelaky rušit nebo ano?
Jakub - Mukařov (Praha Východ)
S klapkou není třeba spěchat. Počkal bych až budou první dělnice a pak namontoval v noci. Matka už hnízdo neopustí. Po usazení dokud nemá kokony nebo aspoň larvy může manipulace matku vyplašit. Větrání alespoň provizorně zakrýt ať tam nefouká a nejde světlo.Dag píše: ↑pon 10. kvě 2021 19:35:24Ahoj, mám dotaz. Úlek jsem dostala domácí výroby, bez větrání a klapky. Větrání jsem nechala vyvrtat a objednala zavírání a klapku. O víkendu se mi pravděpodobně usídlila do tohoto úlku skalní. Můžu klapku a větrání namontovat? Jak mám postupovat, když bude úlek obydlený? Díky za radu.
Jakub - Mukařov (Praha Východ)
- František
- Nový člen
- Příspěvky: 62
- Registrován: sob 03. říj 2020 15:41:01
- Bydliště: Praha/Engelskirchen
- Kontaktovat uživatele:
Milí přátelé,
letos už jsou u mě kostky rozhozeny, nevěřím, že bych ještě narazil na dalšího čmeláka dle mého zájmu (zahradní nebo skalní). Mám obsazených 5 budek (1x krypratum, 1x luční, 1x hajní, 2x zemní).
Včera večer jsem u budky, ze které už 3 týdny vylétají dělnice čmeláka zemního, zamáčkl exemplář Aphomia Sociella.
Tedy je nejvyšší čas učinit opatřeni, přičemž bych nesázel na jedinou kartu (klapka), ale prosím o spoluúčast na další možnosti: Lepinox.
Až do dnes jsem k profylaxi vůči zavíječům užíval německý prostředek XenTari, v Česku je k mání Lepinox, přičemž ale oba postřikové prostředky vůči zavíječům fungují na odlišně bázi: prostředek Xentari je kontaminován ssp. aizawai, Lepinox pak ale ssp. kurstaki druhu Bacillus thuringiensis. Dle návodů jsou oba prostředky účinné vůči zavíječům a nabízeny především k ošetření zimostrázu, který pod zavíječi mimořádně trpí.
Letos jsem se rozhodl kromě plně ověřeného prostředku XenTari (můj balíček je cca. 10 let starý a loni ještě účinkoval 100%-ně) ověřit také Lepinox, který jsem si zakoupil loni – bratru za 150,- kč u Hornbachu. Přitom podotýkám, že klapky nepoužívám, všichni paraziti a komenzálové mají do mých budek volný přístup, jestliže dokáží překonat bdělost stráže u vstupu. Můj postoj v tomto ohledu: i paraziti a komenzálové mají právo na přežití, ovšem jen do té míry, že neohrozí mé čmeláky v prosté reprodukci. U zavíječů čmeláčích je to svízel, dříve, nežli se objeví první královny a trubci, je hnízdo totálně zničeno.
Tedy všem hmyzožravým domácím mazlíčkům odpírám možnost nasytit se z potomků mých larev Aphomia sociella (dočista mě to srazilo ze stoličky, když jsem se dozvěděl, že Aphomia sociella je uměle chována a úmyslně množena některými dodavateli živého krmení pro domácí hmyzožravce, kolik jim jich unikne do přírody?).
Z mých budek se díky XenTari za posledních 10 let nezrodil ani jeden potomek Aphomia sociella, který by jako jedinec mohl ohrozit celé čmeláčí hnízdo. Letos ošetřím jen 2 budky dosud osvědčeným prostředkem XenTari a 3 budky prostředkem Lepinox Plus. Jsem mimořádně zvědav a současně plně přesvědčen, že se Lepinox osvědčí stejně dobře jako XenTari.
K profylaxnímu ošetření naberu do silnější nápojové slámky cca. 2 cm práškového postřikového prostředku a vefouknu jej do hnízdního materiálu v budce s prvními čmeláčími dělnicemi (protože z vlastní zkušenosti nemám s Bacillus thuringiensis žádné problémy, provádím vfouknutí bez pomocných prostředků, v případě obav je nutno použít vhodnou pumpičku).
Díky pudrové konzistenci se vfouknutý prášek při dostatečně hluboce zavedené trubici rovnoměrně rozprostře v celé vystýlce a chrání hnízdo proti zavíječovému ohrožení po 2 měsíce (sebemenší kontakt kusadel larvy zavíječe s minipartiklem kontaminace vede k záhubě larvy). Jestliže později hnízdo ještě není za zenitem (především čekáme na objevení prvních mladých královen), je nutno ošetření opakovat.
Pokud se kdokoli přidáte k mému experimentu s Lepinoxem, prosím o sdělení na můj eMal:
bombus@kuklik.eu
a to nejen k úmyslu zúčastnit se, ale i k pozdějším výsledkům ošetření.
Závazně děkuji a srdečně zdravím
František
letos už jsou u mě kostky rozhozeny, nevěřím, že bych ještě narazil na dalšího čmeláka dle mého zájmu (zahradní nebo skalní). Mám obsazených 5 budek (1x krypratum, 1x luční, 1x hajní, 2x zemní).
Včera večer jsem u budky, ze které už 3 týdny vylétají dělnice čmeláka zemního, zamáčkl exemplář Aphomia Sociella.
Tedy je nejvyšší čas učinit opatřeni, přičemž bych nesázel na jedinou kartu (klapka), ale prosím o spoluúčast na další možnosti: Lepinox.
Až do dnes jsem k profylaxi vůči zavíječům užíval německý prostředek XenTari, v Česku je k mání Lepinox, přičemž ale oba postřikové prostředky vůči zavíječům fungují na odlišně bázi: prostředek Xentari je kontaminován ssp. aizawai, Lepinox pak ale ssp. kurstaki druhu Bacillus thuringiensis. Dle návodů jsou oba prostředky účinné vůči zavíječům a nabízeny především k ošetření zimostrázu, který pod zavíječi mimořádně trpí.
Letos jsem se rozhodl kromě plně ověřeného prostředku XenTari (můj balíček je cca. 10 let starý a loni ještě účinkoval 100%-ně) ověřit také Lepinox, který jsem si zakoupil loni – bratru za 150,- kč u Hornbachu. Přitom podotýkám, že klapky nepoužívám, všichni paraziti a komenzálové mají do mých budek volný přístup, jestliže dokáží překonat bdělost stráže u vstupu. Můj postoj v tomto ohledu: i paraziti a komenzálové mají právo na přežití, ovšem jen do té míry, že neohrozí mé čmeláky v prosté reprodukci. U zavíječů čmeláčích je to svízel, dříve, nežli se objeví první královny a trubci, je hnízdo totálně zničeno.
Tedy všem hmyzožravým domácím mazlíčkům odpírám možnost nasytit se z potomků mých larev Aphomia sociella (dočista mě to srazilo ze stoličky, když jsem se dozvěděl, že Aphomia sociella je uměle chována a úmyslně množena některými dodavateli živého krmení pro domácí hmyzožravce, kolik jim jich unikne do přírody?).
Z mých budek se díky XenTari za posledních 10 let nezrodil ani jeden potomek Aphomia sociella, který by jako jedinec mohl ohrozit celé čmeláčí hnízdo. Letos ošetřím jen 2 budky dosud osvědčeným prostředkem XenTari a 3 budky prostředkem Lepinox Plus. Jsem mimořádně zvědav a současně plně přesvědčen, že se Lepinox osvědčí stejně dobře jako XenTari.
K profylaxnímu ošetření naberu do silnější nápojové slámky cca. 2 cm práškového postřikového prostředku a vefouknu jej do hnízdního materiálu v budce s prvními čmeláčími dělnicemi (protože z vlastní zkušenosti nemám s Bacillus thuringiensis žádné problémy, provádím vfouknutí bez pomocných prostředků, v případě obav je nutno použít vhodnou pumpičku).
Díky pudrové konzistenci se vfouknutý prášek při dostatečně hluboce zavedené trubici rovnoměrně rozprostře v celé vystýlce a chrání hnízdo proti zavíječovému ohrožení po 2 měsíce (sebemenší kontakt kusadel larvy zavíječe s minipartiklem kontaminace vede k záhubě larvy). Jestliže později hnízdo ještě není za zenitem (především čekáme na objevení prvních mladých královen), je nutno ošetření opakovat.
Pokud se kdokoli přidáte k mému experimentu s Lepinoxem, prosím o sdělení na můj eMal:
bombus@kuklik.eu
a to nejen k úmyslu zúčastnit se, ale i k pozdějším výsledkům ošetření.
Závazně děkuji a srdečně zdravím
František
U nás bydlí dva zemní, jeden v budce a druhý v zemním hnízdě. V budce je 5 týdnů, v zemním hnízdě asi týden méně. Dělnice jsem zatím nezaznamenal. Oba zvádly ty mrazivé dny v dubnu, se zakrmením fruktózou.
Nově pak dva rolní v menších budkách od víkendu. Bohužel vytoužený skalní z nedělního usazení se nevrátil . Tak třeba bude ještě šance na další pokus.
I tak se to zatím letos vyvíjí dobře, snad to nezakřiknu
Jinak jsem viděl dneska spoustu zemních hledaček, i nějakou rolní. Třeba zahraního čmeldu jsem letos ještě neviděl ani jednoho. Sem tam luční před 14 dny, teď už jsem je ale neviděl. Je pravda, že jsem dneska nehledal, jen jsem se díval, co bzučí kolem. Je to prostě letos posunuté a věřím, že při troše štěstí půjde letos usazovat až do června .
Nově pak dva rolní v menších budkách od víkendu. Bohužel vytoužený skalní z nedělního usazení se nevrátil . Tak třeba bude ještě šance na další pokus.
I tak se to zatím letos vyvíjí dobře, snad to nezakřiknu
Jinak jsem viděl dneska spoustu zemních hledaček, i nějakou rolní. Třeba zahraního čmeldu jsem letos ještě neviděl ani jednoho. Sem tam luční před 14 dny, teď už jsem je ale neviděl. Je pravda, že jsem dneska nehledal, jen jsem se díval, co bzučí kolem. Je to prostě letos posunuté a věřím, že při troše štěstí půjde letos usazovat až do června .
-
- Příspěvky: 31
- Registrován: pát 27. dub 2018 9:17:15
Prosím o radu pod stráni v zemi vdire je cmelak už nosí na dzbanek ale budou to bagrovat chci ho zachránit budu rychle dělat cmelin poraďte jak ho přemístit .Děkuju. sám mám obsazené cmeliny ale tohle jsem nedělal.
tak nejsem odborník na tohle, ale logicky bych řekl, že královnu solitérku nepřesuneš. Těžko najdeš někde v zemi komůrku. Větší hnízdo možná, ale i tak bude problém to najít v zemi a bez poškození přendat. Ideálně bagr odložit, až hnízdo spontálně zanikne. Není ani jisté, že to čmelák zvládne, ne každé hnízdo v zemi se podaří. Tak třeba to "vyřeší" příroda za tebe.