SUper, diký Karle.
Zkusil jsem do volného úlku bez chlazení i čmeláků dát vnitřnovnější teploměr a změna teploty uvnitř probíhá logicky pomaleji. Ale k večeru tam stejně teplota dosáhla 30°C, když přes den jsem venku na úlu naměřil 37°C. Ráno bylo uvnitř 20°C při venkovních 18°C. Dnešní ráno bylo teplejší než ty předchozí. Takže když si to "pro sebe" shrnu, tak u nechlazeného úlku, při rozptylu venkovních teplot (max. 37°C - min. 18°C) o 19°C se vnitřní teplota změnila (max. 31°C - min 20°C) o 11°C.
U chlazeného max. 27°C (zastaveno chlazením) a min 18,5°C, to dělá 8,5°C.
Pokud by ale ranní teploty klesaly níže, tak už je k zamyšlení, jestli tato konstrukce je přínosná.
U přitápění z kraje sezóny je situace s přitápěním jednodušší o to, že teplo uvnitř prostě vyrobíš a neděláš žádný tepelný most s venkovním prostředím. Takže zaizolovanost není ovlivněna.
Kdežto chlazení pracuje na principu aktivního odvedení tepla z prostoru uvnitř a ve chvíli kdy chlazení vypneš dojde i k rychlejšímu přenosu venkovní teploty zpět dovnitř. Mluvím teď o mé jednoduché konstrukci.
Otázka je, při jakém poklesu teplot už to pro čmeláky znamená zátěž. Nebo komplexněji. Jaký rozsah a rychlost změny teplot neovlivňuje vývoj rodiny.
Poprosil bych jestli nemá někdo změřené teploty v zemních úlcích. Třeba takový Pepan by to mohl mít
