Přemýšlel jsem o konstrukci čmelínů. Mám je umístěné na vnitřní straně stodoly, chtěl jsem eliminovat vlivy počasí. Zejména déšť a slunce, rád bych je používal opakovaně. Zkušenosti, které jsem zatím získal, chci předat. Jsem úplný začátečník, četl jsem asi "všechny" dostupné informace na internetu, ale praxe je praxe.
Vlastní čmelín je z průběžné spárovky 18 mm silné, dno je 28 mm. Na izolaci jsem použil 3 cm podlahový (tvrdší) polystyren, je na všech stěnách vnitřního prostoru čmelínu. Vnitřní část jsem vyložil lepenkou (cca 0,5 cm silnou), abych si ulehčil čištění po sezóně. Pod víkem mám vložené plexisklo o tloušťce 2 mm pro kontrolu a potěšení z ÚSPĚCHŮ.
Do horní části hnízda, cca 2 cm pod plexisklo, jsem protáhl čidlo teploměru, otvor utěsnil dřevěnou hmoždinkou. V bočních protilehlých stranách čmelínu jsou ventilační otvory s dvojitou vrstvou sítě proti hmyzu. Tyto jsou zatím uzavřeny. Předpokládal jsem otevírání v letních vedrech.Chodbičky jsem zvolil z husího krku o průměru 25 mm (vnitřní průměr je 18,3 mm), což se mi jevilo dostatečné. Vložil jsem zahnutou chodbičku uvnitř čmelínu. K této konstrukci mám připojenou vstupní chodbičku od klapky, která je na venkovní straně stodoly. Délka je adekvátní síle stěny a umístění čmelínu ve stodole. Zkoušel jsem výšku umístění a tak jsem dal tři různé a podle "úspěchů" letos jsem chtěl upravit místo na ideální. Podobné to je i s délkou chodbičky od klapky, mám tři různé délky. První otvor je hned vedle čmelínu, druhý cca 30 cm a poslední cca 60 cm. Zdi stodoly jsou mezi 50 až 60 cm. Z toho plyne, že nejdelší chodbička je 150 cm, další potom 120 a 90 cm.
Klapku jsem udělal podle návodu, který jsem našel na fóru. Použil jsem tři barvy, o kterých se hovořilo bílou, žlutou a modrou. Jako estetickou "úchylku" jsem upravil i tvary (osmiúhelník, čtverec a trojúhelník). Otvor jsem vrtal o průměru 20 mm. Vlastní klapku mám z plexiskla 2 mm, tvarově odpovídá návodu. Černou páskou jsem upravil její průhlednost. Nad klapku jsem dal i stříšku, kterou dodávají i profesionální obchody. Ovládání jsem chtěl udělat přes malý otvor na kraji klapky a párátko. Nakonec jsem spojil klapku se stříškou nití a korek jsem použil jako brzdičku pro nastavení délky niti a tím polohy klapky. Viděl jsem i použití konzoly se závitem a v ní umístěný šroub, který otáčením umožňoval plynulé nastavování klapky pomocí tenkého provázku. Vypadalo to technicky moc efektně, viz. odkaz:
http://cmelin.xf.cz/wp-content/uploads/ ... -2014a.pdf
Přidám ještě odkazy na klapku:
http://www.cmelaci.cz/nepratele-cmelaku ... y-cmelaku/
http://majla82.rajce.idnes.cz/Cmelin_04_2014/
Tento odkaz na mé fotky jsem již zveřejnil dříve, ale aby bylo vše pohromadě, ta je vložím ještě jednou.
http://eljerry.rajce.idnes.cz/cmelin/
Výplň čmelína je také trochu věda. Napsáno je toho hodně a záleží na přírodních nebo jiných zdrojích a také na přípravě. Já jsem vařil z vody a neměl nic nachystané z loňska. Použil jsem koupenou výplň do čmelína a kombinoval jsem ji se senem pro králíky a podestýlkou pro hlodavce. Dlouhá stébla jsem krátil. Tuto příměs jsem dal jen na doplnění a aby výplň získala vůni, která je běžná v přírodě. Většina obsahu mých čmelínů je tento teplodržný materiál.
http://www.zelenadomacnost.com/detail/8 ... 2-naplne/
Vlastní kapitola je odchyt královny. Tady jsem použil plastovou láhev od 2l kofoly a upravil ji pro opdchyt. Společně s větší stříkačkou je funkční. Pro přenos na delší vzdálenosti se mi osvědčily malé šroubovací sklenice (asi od hradišťanky) s víčkem plným a jedno s otvorem pro přesun z PETky. Nosím je v tmavé uzavřené taštičce. Čmeláci jsou potom klidnější a ve tmě nelétají. Síťka nebo sáček je také vhodný. Pro mne je plastové láhev levná, lehká, nerozbitná, průhledná a při poškození nahraditelná. Kontrola je jednoduchá díky průhlednosti, hrdlo je přesně použitelné pro spojení se seříznutou injekční stříkačkou.
http://eljerry.rajce.idnes.cz/odchyt_cmelaka/
Osídlení čmelína, tak tady jsem tvrdě narazil na přírodu a instinkty čmeláků. Sice jsem četl, že není jistota s umístěním čmeláků do čmelína, ale trochu smutnim. Nedaří se mi. Proto také přemýšlím o změnách v konstrukci čmelínů.
Mé zkušenosti a myšlenky, které by mohly pomoct.
1. Jak jsem uvedl 2 cm dřeva a 3 cm polystyrénu plus 0,5 cm lepenky je skladba mých čmelínů. Teploměr mi ukazuje, že neosídlený čmelín nemá uvnitř o mnoho vyšší teplotu než okolí. Pozoruji pouze rozdíl asi jeden stupeň. Je pravdou, že stodola má v podstatě stejnou teplotu jako je venku. Není nijak izolována, pouze sem příliš nefouká. Zkoušel jsem před umístěním královny zvýšit teplotu uvnitř pomocí horkovzdušné pistole. Ohřál jsem vzduch uvnitř na cca 20°C, ale i přes izolaci teplota poměrně rychle klesá. Možná je to díky vstupní chodbičce, která je stále otevřená. Bez osídlení čmelína a "vytápění" pomocí čmeláků je jednorázové zahřívání zcela zbytečné. Četl jsem zmínky o topných kabelech, ktéré se používají v akvaristice nebo v teráriích. Asi možné řešení, rozhodně umístit dole, aby teplo procházelo celým čmelínem. Je k tomu nutná elektroinstalace, tepelné čidlo, které řídí topení. Používal jsem toto při rozmnožování rostlin, které vyžadovaly vyšší teplotu. Byl tu i regulátor teploty, pro její nastavení. Tuším, že rozsah teploty byl do 40°C. Zkusím najít a uvidím. Já osobně teď přemýšlím o izolaci vstupní chodbičky, která vede přes stěnu a částečně volným prostorem. Přes ni pravděpodobně dochází k největším únikům tepla. Druhou věc, kterou budu realizovat je odnímatelná izolace z vnější strany čmelína. Zejména pro podobné počasí jaké teď máme a zřejmě i budeme mít v dalších letech. Konstrukce z 2 cm desek bude zatěžkána, ale vzhledem k teplotě a zejména vlhkosti uvnitř čmelína si nedovoluji předjímat výsledek. Našel jsem obrázky čmelínů, které byly po sezóně vlivem vlhkosti skoro zničené. Možná není průběžná spárovka ten nejvhodnější materiál, ale rozhodně je nejlevnější a nejdostupnější. Já mám čmelíny uvnitř, tak uvidím. Zhodnotím a napíšu po sezóně.
2. Průměr chodbičky je druhá věc, která mne trápí. Já osobně jsem zvolil cca 20 mm vnitřní průměr. Líbí se mi zemní čmeláci. Asi nebudou všichni tak velcí jako byly královny, které jsem zkoušel usadit do čmelínů. Sice prošly, ale pokud by se měly potkat v chodbičce, tak nevím, jestli by se vyhnuly. Vzhledem k délce mých vstupních chodbiček to vidím jako problém. Rozhodl jsem se pro rozšíření chodičky za vstupním otvorem na vnitřní rozměr 25 mm. U klapky a krátké chodbičce to nemusí být potíž, ale u mne asi ano. Nevím jestli mezi sebou nějak čmeláci komunikují ohledně vstupu do čmelína. Pokud by na sebe stále narážely a řešily přednost v chodbičce asi by to bylo ke škodě.
3. Délka chodbičky, já jsem myslel, že to nebude problém. Našel jsem videa i s delším vstupem do čmelína. Určitě to bude souviset s průměrem, ale při vnitřním rozměru okolo 18 mm to může být problém při osídlování. Čmelák je asi unavený po průchodu, teplota tomu nepřidá a tak odpočívá. Tím mi zatuhly všechny tři královny uvnitř. Byly příliš unavené hledáním a nedostaly se ven. Udělám širší chodbičku ať se nemusí plazit, ale mohou lézt. Zateplená cesta také nebude tak energeticky náročná. Délku upravím na minimální a uvidím. Myslím, že v přírodě čmeláci vyhledávají otvory a nory hlodavců jsou mnohem širší než chodbičky, které vetšinou používáme.
4. Výplň čmelína, surová bavlna, mech, seno .... super. Kde sehnat to myší hnízdo? Zkusím přidat podestýlku od hlodavců ze zverimexu. Mám trochu obavy o parazity, které mohu přenést do čmelína. Asi to nechám na další rok, letos to zkusím bez experimentů. Ale zverimex nebo ZOO je vhodné místo pro nás, kdo nemáme jinou možnost jak tento materiál získat. Většina diskutujících se přiklání k výplni asi do dvou třetin čmelínu a odkryté vstupní chodbičce. Já jsem četl na německém fóru, že vytváří dutinu podobnou noře hlodavců. Prostor potom není tak velký a čmelák se "neztratí" v poměrně velkém prostoru. Zdá se mi to rozumné a u jednoho čmelína to zkusím, nad tímto hnízdem je prostor stejně jak to má většina z nás (výplň je jen do 2/3 prostoru). Čmeláci stejně přepracují vnitřek ke svému obrazu. Prostor modelují pomocí staré žárovky, kterou před zaklopením výplní vyjmou. Zdá se mi to docela zajímavé a logické. Možná to prospěje jen u mého způsobu vstupních chodbiček, ale uvidím.
5. Odchyt královen mi dělal starosti, ale zatím se mi daří. Hledám na okrajích lesíků, kde jsou nějaké břehy nebo valy a případně blízko kvetoucích stromů. Našel jsem i nějaké čmeláky na rozkvetlé louce, nesmí být ale moc vysoký porost. To není nic vidět ani čmeláci. PET flaška se mi osvědčila, jakmile čmelák sedne a hledá otvor je to jednoduché. Na malou lahvičku od hradišťanky si vyrobím nástavec opět z PETky od kofoly na přesun do injekční stříkačky před umístěním do čmelína (stačí jeden adaptér, dá se vyměnit za nepoškozené víčko pro uzavření a transport). Pouhý otvor ve víčku je trochu neefektivní, čmeláci se o něj chytají při přesunu do stříkačky. Pokud bude tento kryt z PETky, sklouznou do stříkačky. Při letu, kdy hledá bude určitě lepší síťka nebo igelitový sáček. Pokud se někdo dočtete až sem. Poraďte nám nejlepší místa pro odchyt. Je to zábava, ale třeba já již začínám hledat ve vzdálenějších místech od čmelínů a ubývá mi úspěšných cest a hlavně čas letí. Chtěl bych letos osadit aspoň jeden čmelín. Potřebuji zkušenosti pro další roky.
6. Usazování královen, tak tady jsem mimo. Díky dlouhé a úzké cestě k hnízdu mám potíže. Královny mi zatuhnou uvnitř nebo nedojdou do hnízda. Nevím si rady, pokud je čmelín jen s klapkou a krátkou chodbičkou je to jednodušší pro královnu. Nevím jestli mám zkusit dát je dovnitř přes víko, aby si našly východ. Ale pokud se mi nebude dařit přes vstup asi to zkusím obráceně. Ty hnízda, která jsou dodávána z odchovu se také otevírají až na místě a čmeláci se naučí chodit ven. Pravdou je, že mají co jíst a nějaké zásoby. Je jich uvnitř také více a mohou se učit vzájemně. Co vy na to? Nechci již znovu řešit dokrmování a mít starost, že mnou chycená královnu skoro zemře, protože jsem ji nahnal do krabice.
7. Dokrmování čmeláků. Našel jsem logické závěry o zásobách uvnitř čmelína. Není potřeba, čmelák si najde a vše teď kvete. Druhé proti - tyto doplňky lákají mravence. Viděl jsem však video, jak kapka medu zachránila do dvou hodin skoro mrtvého čmeláka. A našel jsem informaci, že voda uvnitř slouží ke zvýšení vlhkosti a je to důležité. Já nemám co ztratit, zkusím to. Problém s utonutím vyřeším zátkou na vršku od PETky s malými otvory (čmeláci mají dlouhé sosáky) a celé to přilepím ke dnu. U medového roztoku to udělám stejně.
8. Kontrola příletu a odletu čmeláků z čmelína. Kamínek, stéblo nebo trocha mechu jsou možné způsoby. Já jsem zkoušel něco jiného a celkem mi to funguje. Mám 2 mm silné čtverečky o velikosti 0,7 x 1 cm, které stavím doprostřed vstupního otvoru v ose vstupu. Vítr je uvnitř neshodí, ale čmelák ano. Uvažuji, že si je připevním na nit, aby mi nepadaly na zem nebo neucpaly vstup. Zatím jsem je použil pouze pro kontrolu opuštění čmelína a fungují.
Omlouvám se za takto dlouhý článek, ale já jsem cítil nutnost zdělit své malé, ale pro mne důležité skutečnosti. Vidím tu mnoho nových nadčenců pro chov čmeláků. I já jsem jeden z nich. Dlouhé studium, příprava, výroba čmelínů a snaha ... Možná si někdo po přečtení mého článku ulehčí cestu k radosti - PLNÝ ČMELÍN.
Já mám hotové tři kusy čmelínů, provedu úpravy vstupních chodbiček. Jeden vytvořím s dutinou, do druhého přidám zásoby a třetí nechám v původním stavu. ČMELAŘŮM jen radost a úspěchy.
Jsi pěkně připraven i po teoretické stránce. Přehledně jsi to dal vše dohromady i pro ostatní! Tak Ti přeju hodně štestí při usazování! 
.Jedna skalní nakonec chycená,ale dala mi hodně rychle košem...
