Chov čmeláků v roce 2018

[Karel]

Brumlo pěkné, víc to asi nemá cenu, ono by to šlo, ale čím menší bude doleh dřevo - dvířka klapky - tím většá šance je, že proleze zas parazit. Jedna věc je co měl Ondra, ten měl starý typ klapky, kde nebyl vůbec výbrus dole, ty máš už novou klapku, která ho má, ono když ho zahloubíš tak pak už zas spíš funkčně jen zvětšuješ otvor. a dělat jim kanálek níž viz riziko výše. Asi bych to nechal, můj názor - máš tam 28 rousků to je 14 zbytečných sběrů, kolonie zemního by měla mít už určitě kolem 50 dělnic minimálně, takže bych to neviděl nijak tragicky. Tu ztátu je třeba brát taky na frekvenci na úlu, pokud tam máš živo a každý 2 min něco vlétá / odlétá tak je to OK. Zemní nosí bohužel velké rousky, já to mám to samé, měl jsem jednu starou klapku provedl jsem zabroušení a nijak mi to nepomohlo, ale hnízdo jede a rozvíjí se - tak nemám důvod to řešit. A přijde mi, že nejvíc ztrácí ráno, může to být i tím, že je rosa a pyl je vlhčí a těžší. Skalní mají na česně jeden rousek za den a něco líplého na dvířkách, ale taky nosí si mnohem menší porce ono i ty dělničky jsou docela malé na to jakou mají matku... Tak můžeš rousky ochutnávat jsou docela dobré a každý chutná jinak. Zamrazil jsem si jen jedno víčko a to jen pro případ, že bych musel od někoho stěhovat hnízdo, tak tam bych jim vykryl tím ztrátu jinak jsem proti jakémukoliv dokrmování, může to mít i vliv na to zda se rodí pak samečci nebo matky a hnízdo, které nejede, to stejně nezachrání.

[kaos]

Chov je radost, ale člověk si docele oddechne, když už jsou ty nové matky konečně bezpečně fuč. Já už jako marker svého úspěchu vůbec neberu osídlení, ale výsledek, protože ta cesta k novým matkám je tak trnitá, že usadit královnu mi přijde jako to nejjednodušší...

Ta slova bych tesal do kamene, z návodů člověk nabude pocit, že po usídlení královny je vyhráno. Mě se letos prokazatelně po usazení vracely celkem 4 královny a ani v jednom případě (ta luční druhé generace snad ještě funguje takže ještě nějaká šance je) jsem se nedočkal ani první dělnice, natož matek, škůdci se ani nedostali ke slovu.

[Niky1]

Kaosi,napůl vyhráno je až když vyletí první dělnice a matka přestane vylétávat. Ale opravdu jen napůl i když je to základ předpokladu zdárného odchovu. .

[Brundibár]

Kaosi,napůl vyhráno je až když vyletí první dělnice a matka přestane vylétávat. Ale opravdu jen napůl i když je to základ předpokladu zdárného odchovu. .

Dá se nějak časově odhadnout, kdy se objeví první královny poté, co začínají vylétávat první malinkaté dělnice? U zemních se na česně potkávají prckové s velkými.

[Niky1]

Brundibáre,cca za 2 měsíce od vylíhnutí dělnic u zemních,u lučních +- 40dní.

[Niky1]

Včera ani dnes jsem vůbec nezahlédla tu pozdě ubytovanou luční.A to chybí dva až čtyři dny kdy by se mohly líhnout dělnice ,vidím to špatně.
Už nejméně dvakrát jsem se zařekla,že nebudu ty hodně pozdní opozdilce ubytovávat a letos jsem to udělala znovu.Co si pamatuji před třemi roky takto pozdně ubytovaný luční zmizel po 9. dnech,loni myslím po 11. a letos pokud tam není,tak po 15. či 16. dnech.Moc naděje si nedělám,že tam je.

[kaos]

Včera ani dnes jsem vůbec nezahlédla tu pozdě ubytovanou luční.A to chybí dva až čtyři dny kdy by se mohly líhnout dělnice ,vidím to špatně.
Už nejméně dvakrát jsem se zařekla,že nebudu ty hodně pozdní opozdilce ubytovávat a letos jsem to udělala znovu.Co si pamatuji před třemi roky takto pozdně ubytovaný luční zmizel po 9. dnech,loni myslím po 11. a letos pokud tam není,tak po 15. či 16. dnech.Moc naděje si nedělám,že tam je.

Jsme na tom podobně. Já tu svou naposledy viděl v neděli a to jen jednou na záznamu. Včera večer jsem dal na klapku kamínek a sice spadnul ale mohl i sám od sebe. Dnes kamínek držel celý den.

[kaos]

Tak jsem se odhodlal ke kontrole úlu a nestačil jsem se divit. Po matce ani památky, 13 dní přítomnosti v úlku - výsledek jen trocha výstelky slepená medem, voskové buňky žádné.

[Karel]

Není mezi Vámi nějaký vědec nebo koumák, který by byl schopen nejlépe změřit proud -odpor vzduchu přes síťku (prodyšnost materiálu).
Výrobce úhelonu mi zaslal vzorník všeho co vyrábí je tam na výběr určitě lepších materiálů než je organza, ale když už je máme bylo by super
vybrat podle nějakého objektivního měření....
Pokud by někdo mohl prosím ozvěte se, poslal bych Vám ty vzorníky.
Pokud se nikdo nenajde a nenapadne Vás nějaká lepší metoda...
Tak to vidím
1) test dýchání - dávám si jednotlivé vzorky před ústa a zkouším přes ně dýchat a testuji jaký mi to klade odpor. To je ale amatérská metoda. Nicméně udělám si vedle tabulku, kde si zapíšu pociťovou škálu snadnosti dýchání (0 nejde prodechnout - 10 zcela volně). Pak vzorky pošlu Ondrovi Herozogovi a poprosím ho o to samé, on by mohl poslat někomu z Vás a Vy pak dalšímu, pokud bychom takto (bez znalosti předchozích výsledků neboť to může subjektivní vnímání ovlivnit) dali dohromady 10 měřičů - mohli bychom pak výsledky dát dohromody a vybrat tu optimálně nejhustčí, ale ještě prodyšnou.
2) Nebo provést nějaký test proudění pomocí měření teploty - že bych použil volný úlek, zapálil v něm svíčku, dal do úlku, přívodu vzduchu a větrání teplotní čidla a měřil změny teploty při používání různých sítěk. To má ale nevýhodu, že musím ten vzorník což je taková knížečka rozebrat a teplota je vedlejší parametr ovlivňuje ji i aktuální situace vně úlku (vítr, chlad) i uvnitř jak moc svíčka bude hořet a jak rychle tedy teplo vyvine. Měření mám na víc s mými čidly jen po 1 minutě.

Je ale škoda si s tím nepohrát, některé ty uhelony a ulestery - poslali mi asi 50 vzorků z toho minimálně 10 vypadá suprově.... mnohem lépe než organza. Jde o přípravu na další sezonu, ale když už se s tím člověk dělá, ať to máme pořádně... Jestli Vás napadne něco jiného tak prosím napište moc děkuji.

[kaos]

Není mezi Vámi nějaký vědec nebo koumák, který by byl schopen nejlépe změřit proud -odpor vzduchu přes síťku (prodyšnost materiálu).
Výrobce úhelonu mi zaslal vzorník všeho co vyrábí je tam na výběr určitě lepších materiálů než je organza, ale když už je máme bylo by super
vybrat podle nějakého objektivního měření....

Mě napadá poměrně jednoduchý test, napnout materiál, na jednu stranu dát nějaký ventiátor a na druhý něco jako anemometr, respektive jakýkoliv větrník. Zapnutím ventilátoru (na předem stanovenou délku) by se měl proudem vzduchu větrník roztočit a podle toho, jak silný bude proud větru po vypnutí zastavit. Pokud by se pak měřil čas, po kterém se větrník zastaví, šlo by udělat relativní porovnání prodyšnosti materiálů.