Stránka věnovaná čmelákům a chovu čmeláků.

Hugo.008 píše: ↑

pon 18. říj 2021 9:04:09

A to jsi měl nadzemní úlek? Mě se tohle 2x stalo v zemi. Už jsem tu škemral o rady jak redukovat vlhkost. Naprostý klid co se týče výkyvů teploty je komplikován potížemi s vlhkostí. Nad zemí pomáhá dobrá ventilace, ale v zemi je třeba nejen větrat, ale i odvádět kondenzující vlhkost, které je díky ochlazování vzduchu nadbytek.

kaos píše: ↑

čtv 21. říj 2021 16:36:01

Pozor, neplést si příčinu a následek. Plíseň není příčinou nevylíhnutí, ale následek toho, že byly kokony mrtvé a dělnice se o ně přestaly starat. S vlhkem jsem nikdy problémy neměl v úlech mi často doslova rostly houby a plíseň v dutině není. Nicméně jak hnízdo slábne dělnice nějakou část opustí protože o ní již nezvládají starat a kokony tak často hynou na prochladnutí. Nicméně smrt larvy v kokonech mohou způsobit i škůdci.

Karel píše: ↑

úte 26. říj 2021 22:18:07

Má sezona letos mizerná, na jaře nebylo co usazovat, s lesním a rolním jsme se nesetkali v příznivou dobu, jaro je zdecimovalo, bylo tu max pár přírodních hnízd a matek jsem v létě viděl na jednotky. No uvidíme za rok. Rolní přírodně dopadl lépe, byť jak lesní mi nedal šanci jej usadit, ten ale stihl někde založit a v září jsem jej vídal hojně. Zemní přírodní ok, ale cíleně je nechovám. Skalní - měl jsem dokončená 3 hnízda, jedno jelo jen samce, matečných 5 kokonů a zbylá dvě podprůměrná do 20 matečných kokonů v každém. Vlhké léto s jarem beru jako hlavní příčinu. Povedli se mi ale aspoň 1x hájové v experimentálním úlku, tam to bylo mezi 50-70 matečnými kokony a hnízdo jelo dlouho, až do půlky srpna. Jinak jsem měl usazenou navrátilku 1x rokytku, 1x rolní. Usazoval jsem dvě skalní do experimetnu, 1x hájová - vše mi zaniklo v soliterní fázi ztrátou matek mimo úl. Jedno hnízdo hájových taky v experimetnu sice jelo až do druhé půlky července, matka ale zahynula předčasně, takže tam dojížděly jen dělnice bez matečných kokonů.

Lesan se mi jeden vrátil., viděl jsem jej hledat vstup, ale nenašel vchod i přes otevřené klapky, než jsem ho stihl chytit, tak se zvedl a tradá, už se nevrátil. No i takový je čmeláčí rok.

Neošetřoval jsem výstelku bc. thuringiensis, ale aphomii jsem neměl ani v jednom úlku, jen klasicky antherophaguse. Tedy svůj systém izolace netěsností úlku, používání uhelonu, chodeb s pachovou pastí a klapkou s vnější pachovou pastí beru za dostačující. Za sebe neplánuju ani přípravky jako je lepinox používat, protože stále víme velmi málo o jeho působení (Zdendo, jsi si jistý, že jsi posypem lepinoxu nedosáhl vysoké koncentrace ?), Bc. thuringiensis není úzce specifický na aphomia sociella, naopak na celou třídu a nevíme moc o jeho vlivu např na jiné motýly, pokud by se používal hojně do té míry, že jej budou čmeláci (dospělcům by škodit neměl, otázka je jak je to s vývojem larvy čmeláka...) roznášet přes květy dál. Tak abychom ve snaze ochránit úly nedecimovali něco jiného o čem nebudeme mít tucha. Proti tomu jsou klapky sice nepohodlné, otravné, ale pro biotop stále bezpečnější řešení....

Spíš než vlhkost v úlku bych řešil kondenzát v chodbách, hlavně u delších vnějších, musí být vždy provedeno tak, aby měl možnost odtéct (spád) a nesmí nikde vzniknout U (sifon) , tady může trochu pomoci vnější izolace, zabalení trubek do bublinkových folií, mirelonu a pod, což zvýší tepelný odpor. Já mám uděláno u dlouhých chodeb tak, že mám chodbu pro čmeláky provrtanou, z vnějšku je to obalené uhelonem a celé dané do vnější širší trubky. Funguje to jednak jako pachová past a pak voda protéká dírami z chodby do vnější trubky, kde už vyteče ven. Vnější trubka jen poskytuje zastínění a chrání uhelon před poškozením. Kondenzát se tvoří, vždy tam, kde je velký rozdíl teplot, typicky je to i ve větrání, což může vést k horší funkčnosti větrání než byla očekávaná. Otevření úlku posune rosný bod, takže v tu chvíli jsou kapky na každém povrchu, nemyslím, že by to ale mělo praktický význam nebo dopady.

Fotky hnízd budou zas na rajčeti, písnu až to stihnu zkompletovat.