Chov čmeláků v roce 2018

[Honza79]

Zdravím Karle! Krásná práce ty čmelíny, i s těmi vychytávkami.

Mám pocit, že Pepan tu měl u podzemních čmelínů větrání komínkem, tak snad se ozve. Osobně mě už kočkolit proti vlhkosti také napadl, ale zatím jsem se k tomu neodhodlal. Ale můžu to letos vyzkoušet. Až se mi pořádně rozjede jedno ze hnízd zemních, tak to zkusím.

Problém ztracených pylových rousků také nijak zvlášť neřeším.

Co vím, tak nikdo z běžně přispívajících členů trubku s pachovou pastí podle pana Stuchla nepoužívá. Ale třeba se někdo nový ozve. Já osobně používám u početných koloniií past podle pana Čížka. Tedy kus trubky do větracího okénka, vyměnitelný mezikus natřený lepem. Zvenku mřížka, kterou projdou paraziti a zevnitř samozřejmě jemná, neprostupná.

Ať se daří a těším se na zkušenosti a poznatky.

[kaos]

K druhé generaci poznámka: pokud by nová matka měla převzít úlohu královny úlu musela by být ovšem oplozená, což předpokládá výlet z hnízda, provedení zásnubních pářících letů, zde spáření se samcem z jiného hnízda a návrat zpět do hnízda, pak jeho ovládnutí a převzetí úlohy královny... To se mi nezdá moc pravděpodobné, spíše bych si myslel, že některá mladá matka a někdy i dělnice za optimálních podmínek jen dokončí dílo uhynulé královny, tedy dovychovají generaci již založených dělnic /teoreticky možná i matek ovšem od původní královny. Pokud původní matka jen založila zárodky (buňky) tak to pak může vypadat a časově sedět na druhou generaci, je to v zásadě obdoba té varianty z Troubska, kde vám prodají část hnízda s jen dělnicemi...

No na cmelaci.cz mají u čm. zahradního toto: " Za příznivých podmínek mladé oplozené královny tohoto druhu ještě v VII. zakládají vlastní hnízda, vytrvávající až do IX.", tedy odpovídalo by to spíše tomu, že skutečně nějaká část matek založí úplně nové hnízdo. Je ovšem otázkou jak velká část. Pokud by to byla třeba jen každá desátá matka, navíc z hnízd která budou dozrávat ne v jeden čas, jako se čmeláci probouzejí ale např. v délce jednoho měsíce, od jednoho druhu, byla by hustota takto hledajících matek tak zanedbatelná, že nebudou pravděpodobně moc viditelné.

K problémům s vlhkostí zkouším efekt komín na větracím otvoru, kolonie ale zatím nemám v pné síle a tak nechci zde publikovat předčasné závěry, to jen to ve výsledku mate - spíše mne zajímá, zda již někdo touto cestou šel (že bychom se mohli podělit o zkušenost) a stejně tak zda někdo nezkoušel umístit do úlku v sáčku trochu silikagelového kočkolitu (bez příměsí vůní samo sebou) (případně dětskou plenku jako absorbent vlhkosti). Kočkolit je chemicky stejná látka jako se dává do pytlíčků k potravinám jako pohlcovač vlhkosti, tak bych se škodlivosti na čmeláky nebál....
co myslím komínem, trubky mohu nastavovat do výšky podle potřeby -
http://zahrada-na-vsi.rajce.idnes.cz/Ul ... C_0054.jpg

Podle mě to takto fungovat nebude, teplý vlhký vzduch se bude hromadit pod střechou, ohyb, kdy vzduch vstupuje do truky zezhora a musí jít dolů znamená, že jakmile stoupne teplota v úlu, větrání se zacpe chladnějším vzduchem a nebude tam žádný pohyb, výsledek tedy bude ještě horší. Pro docílení komínového efektu by bylo potřeba dvou otvorů, jeden vstupní ve spodní části a druhý výstupní v horní části úlu (může být i ve stěnách). Velikost otvorů pak bude důležitá pro tah. Klasický vchod je podle mě tak úzký, že pro klasický větrací otvor zajišťuje velice zanedbatelný tah.

[Karel]

Kaosi moc díky, rizika U máš úplnou pravdu, ale letos strach ze zavíječe byl větší tak jsem mu raději nechal ještě kolmou stěnu a to koleno na konec dal. Máš ale pravdu, že mi ho studený vzduch může ucpat a i když mám sání na vstupním otvoru v podobě té pachové trubkové pasti tak to i s nástavky komína nemusí stačit, proud bude malý a ten studený mi to nevytlačí. Mám v úlcích na střeše čidla teploty a relativní vlhkosti tak mohu z U odejmutím vnějších částí snadno udělat jen vnitřní L a porovnat u jednotlivých úlků rozdíl. Pokud tam bude, tak úlky na příští sezonu podle toho upravím + jde dát dolů i sací otvor s regulací průměru, s pastičkou v podobě dvou sítěk organzy za sebou... Díky ti za odpověď, posune mne to zas dál, raději letošní díla vyhodím a klidně udělám nová, když to bude potřeba... Na výpočet tahu je i nějaký vzorec, jenže my zas nepotřebujeme luft jako potřebují kamna, vedlo by to zas hodně k vnitřní nerovnováze teploty úlku což je na kondenzaci stejně tak blbé a ani hnízdu by to asi nesvědčilo...

[Blanka]

Tak já myslela, že zavíječ lítá až za tmy a není to pravda. Včera jsem poprvé otevřela větrání a v podvečer, ještě bylo úplné světlo jsem našla jednoho sedět uprostřed větracího otvoru. čmeláci přitom lítají až do 20,30hod. Není divu, že se ta potvůrka dostane dovnitř, když jí čmeláčci s rouskama otvírají dvířka. Držme si palce, ať to všechno dobře dopadne.

[Niky1]

Včera jsem viděla skalní matku sbírat pyl,to znamená,že se někde v okolí ubytovala až v květnu.Také tu létá nějaká polní a zemní,u těch není jasné jestli mají někde hnízdo nebo ho už nemůžou založit.Navíc se někdy stává,že matka,která už nějakou dobu nelétá vyletí,když dělnice nestačí přinést dostatek pylu.Také se mi to už některou sezonu přihodilo.

Rozkvetlo kiwi a má spoustu návštěvníků,to se čmeláci nabalí .

Karel napsal:

K druhé generaci poznámka: pokud by nová matka měla převzít úlohu královny úlu musela by být ovšem oplozená, což předpokládá výlet z hnízda, provedení zásnubních pářících letů, zde spáření se samcem z jiného hnízda a návrat zpět do hnízda

Matky se často páří už v hnízdě,takže v tom by problém nebyl.

Pohlcovače vlhkosti bych nepoužívala,nejlepší se mi jeví dostatečné větrání.Navíc takový zemní potřebuje určité množství vlhkosti k zdárnému vývoji,ale to je jen můj názor. V nějakém článku uváděli procenta,ale už si nevzpomínám kolik.

[kaos]

Já jsem trochu pátral jak to s tou druhou generací čmeláků je, zkoušel jsem psát na čmeláci.cz a do Troubska. Zdá se že nikdo neví jak to s tou druhou generací je. Pátral jsem tedy za hranicemi a v podstatě vše vede ke dvou zdrojům, první je, že byl popsán výskyt druhé generace lučních v jižní Anglii (myslím že se odkazovalo na zdroje z let 1912, 1978 a 1993), bez detailů a potom nějaká studie ruských vědců, ta bohužel odpovídá současné úrovni tamních studií, dokazují, že zemní, luční a zahradní je schopen odchovat dvě generace za rok. Důkazy jsou ale ty, že viděli 20. a 21. 5. hledat zemní královnu hnízdo a měla "typické zabarvení čerstvě vylíhnuté královny", potom zahlédli dělnici ve Francii a na Krétě v lednu a listopadu. U lučních a zahradních to dokazovali jen tím, že v květnu viděli samce a mladé královny. Teorie je tedy taková, že by měly samičky za určitých okolnosí zakládat hnízda nová, jenže nikdo je nikdy neviděl. Ale mám pocit že Niky loni začátkem června nějakou luční usazovala? Bylo by docela zajímavé, kdyby jsme se v červnu po hledačkách koukali, ti vědátoři by pak mohli mít nějaká pořádná data

[Niky1]

Kaosi,loni jsem usazovala luční 29.5.ale asi po 10 dnech se nevrátila.Dílo měla založené,nevím co se stalo.První matky lučních od usazené 28.3. jsem viděla 30.5..Vidíš to mě vůbec nenapadlo,že by to mohla eventuálně být nová matka,i když o tom pochybuji.

[kaos]

Kaosi,loni jsem usazovala luční 29.5.ale asi po 10 dnech se nevrátila.Dílo měla založené,nevím co se stalo.První matky lučních od usazené 28.3. jsem viděla 30.5..Vidíš to mě vůbec nenapadlo,že by to mohla eventuálně být nová matka,i když o tom pochybuji.

No ono by to sedělo. Najít luční, co by se tak opozdila a ještě byla schopna založit hnízdo je podle mě méně pravděpodobné, letos jsem poslední luční hledačku viděl někdy 1.-2. května. Pokud to byla nová matka, co by se nechtěla uchýlit k přezimování, nemusela by se ani pást, tedy šla by rovnou na zakládání hnízda . Myslím, že je to dobrý námět pro ty, co mají volné čmelíny a hojný výskyt lučních v okolí, zkusit sledovat případné hledačky. Ale je potřeba počítat s malou frekvencí hledaček, na rozdíl od jara, kdy se v průběhu krátkého času probudí hnedačky všech druhů, tady je to jen jeden druh a jen z ranných hnízd a ještě asi jen část bude zakládat druhou generaci.

[Niky1]

Blanko,moji luční až do 20,50 hod.

[kaos]

Tak ještě k těm druhým generacím, přeposílám odpověď od Jaromíra Čížka:

"Zdravím všechny!

Případ dceřiného hnízda jsem koncem června osobně pozoroval u druhu B. hypnorum.
Mateřské hnízdo bylo pod střechou kůlny a mělo velkou produkci mladých matek. Tyto
matky prohledávaly okolí. Jedna z nich založila opodál dceřiné hnízdo také pod
střechou. Matky z loňského roku v této době už nelétaly. Nevím, jestli toto hnízdo
mělo řádně dokončený celý vývoj. E. v. Hagen popisuje obdobný případ osídlení
sousedního úlu u druhu B. hortorum. O druhu B. lucorum jsem to však ještě neslyšel.
V laboratorním chovu se mi však i u tohoto druhu podařilo bez hibernace (i bez CO2)
založit hnízdo.

Jaromír"