zavíječ

[František]

Milí přátelé čmeláků (a tuším že i přátelé mezi sebou),
přiznávám, že teprve letos jsem zapátral po fundovaných informacích o čmelácích na českém webu a ke svému uvítání zjistil, že mám hodně co dohánět. Člověk se musí stále učit. S mimořádným zájmem jsem pročetl především Vaše příspěvky a výměny názorů k úspěšnému chovu čmeláků v roce 2020 a poznatky z roků předchozích. Rád bych se se svým úvodním příspěvkem vrátil k tématu, které jste řešili v roce 2017 „ochrana před škůdci  zavíječ čmeláčí“ a nabízím k diskusi svou – přiznávám, naprosto subjektivní - zkušenost, přičemž prosím o Vaši pozornost odkazu na mé video:

https://youtu.be/NAxPFDhoBkc

I v případě, že bych zavíječe včas neobjevil, nebylo hnízdo v žádném okamžiku ohroženo, neboť bylo včas kontaminováno práškem obsahujícím Bacillus thuringiensis. K tomuto ošetření uplatňuji vlastní metodu založenou na zásadě hledat jen nejlevnější dostupné možnosti: namísto nestydatě předraženého B401 používám Neudorffs Raupenfrei, což odpovídá postřikovému prostředku Lepinox plus, k dostání za méně nežli 150 Kč v práškové podobě, kterou ke svému ošetření potřebuji.
Jakmile se objeví první dělnice, naberu do nápojové slámky cca. 2 cm prášku, slámku zapíchnu v otevřené budce do hnízdního materiálu a následně fouknutím prášek vpravím do budky tak, že se rozprostře prakticky v celém hnízdním materiálu. Vysoká vlhkost v budce a permanentní provětrávání hnízda zajistí zbytek. Svou metodu uplatňuji už více nežli 10 roků a od té doby jsem ani jedno své čmeláčí hnízdo nemusel předčasně vzdát ve prospěch zavíječů. V budce na videu, na které odkazuji jsem na konci sezóny jako obvykle neobjevil ani jedinou housenku. K videu: u samičky zavíječe následoval z mého pohledu jediný nezbytný krok – rozmáčknutí, přičemž ještě pak je ve smrtelné křeči schopna naklást zhruba 30 lepkavých vajíček, která, pokud je zavíječ čmeláky včas odhalen jako nebezpečí a zlikvidován před vstupem do budky, se lepí na sbírající čmeláky a jsou vnášena do hnízda.
Těším se na Vaše reakce a zkušenosti s Bacillus thuringiensis a případná stanoviska k výhodám a nevýhodám klapky oproti B. thuringiensis.
S přátelským pozdravem Vám všem
František

[Admin]

Dobrý den pane Františku a všem ostatním,

jsem velmi rád, že mohu přivítat do naší komunity vzácného hosta a zkušeného chovatele čmeláků. Budu se velmi těšit na Vaše případné další příspěvky, které nás budou určitě všechny obohacovat zajímavými poznatky o čmelácích. Myslím, že naše komunita je velmi přátelská a já jsem velmi rád, že mezi nás přišel další obdivovatel čmeláků.

PS: Dovolím si, a to čistě sám za sebe, také upozornit na Vaši publikaci o čmelácích: Moji čmeláci - František Kuklík, na kterou se sám velmi těším. Teď, v době začínajícího podzimu bez čmeláků si myslím, že bude tato kniha určitě vhod.

Děkuji všem a přeji ať se daří.
S pozdravem
Admin

[Karel]

Díky , osobně jsem se obával zda kmen Bacillus Thuringiensis v Lepinox plus bude účinný i na Aphomia Sociella, Vaše zkušenosti tak dávají odpověď.
Letos jsem zkusmo aplikoval B401 na výstelku před umístěním do úlů (nastříkáním z rozprašovače , po zaschnutí přeházení výstelky a znovu nastříkání). Je pravdou, že cena je neúměrná a pak účinnost Bacillus Thuringiensis v roztoku po aplikaci se udává na nějaké 2-3 měsíce, což limituje jak možnosti takto prodávané výstelky, tak i použití námi - nelze si výstelku nachystat dostatečně s předstihem. Pravda je, že jsem kombinoval i s klapkou, ale tu nezavírám ultra hard vždy ... pokud prší / je chladno, dělničky jsou ještě malé, nechávám mezeru mezi záklopkou a nástupní plochou klapky otevřenou tak na 2-3mm. Z 13 hnízd jsem ani v jednom Aphomii neměl, kombinuji ale i další metody jako jsou dlouhé chodby a potírání eterickým olejem do aroma lamp (anýzový / levandulový) v okolí klapky (neberu jako hlavní ale pomocnou metodu). Tedy nemohu úplně s jistotou říci, do jaké míry má na výsledku vliv B401 neboť i minulé roky jsem byl bez Aphomie. Mám ale případ, kdy mi nakladla Aphomie právě u klapky a tuším 4 housenky se dostaly dovnitř 3 se živily odpadem v chodbě hned za klapkou a jedna dolezla až do úlu, vykrmená a už bez napadení kokonů.

Čili Vaše zkušenost je velmi cenná a plánujeme v naší skupině ČM+ Lepinox příští rok otestovat podle Vašich rad. Všichni víme, že nic není na 100% a klapka bez údržby ztrácí význam tím, jak si čmeláci šikovně dokážou záklopku navoskovat a přiotevřít... Osobně jsem zastáncem širších metod ochrany neboť bohužel nebojujeme jen s Aphomii, hodně lidí potrápila Melittobia Acasta a i větší napadení Brachycomou dokáže hnízdo řádně oslabit. Ani na jednoho klapka není též spásná, ale snižuje počty průniků , nadto se k ní nově někteří z nás snaží dělat boční pachové pasti. (jejich účinnost aspoň u sebe, ale zatím nemám valnou).

Koukali jsme i na hnízda , která jsou dodávána komerčně do skleníků, ani ta zavíječ nenapadá, tedy dá se předpokládat, že budou též ošetřena Bacillus Thuringiensis před předáním pěstitelům. - Nemáte zkušenost jak je tomu v Německu pro komerci, zda hnízda ošetřují či nikoliv ?...

Niky tady upozorňovala na možné riziko toxicity Bacillus Thuringiensis v B401 pokud by se dostal přímo na kokony. - Pozoroval jste někdy u Lepinoxu podobnou situaci a s tím i souvisí dotaz do jaké hloubky či jak daleko od předpokládaného výskytu kokonů (v tak časné fázi není určitě dobré výstelku moc přehazovat) slámku (brčko) zavádíte ?

Píšete o aplikaci ze shora do úlu, předpokládám, že jste zkoušel i aplikaci přes česno, pokud není v úlu chodba. Je v metodách rozdílu ?

Moc díky a je bezva, že jste si na nás udělal čas , německá škola přinese určitě pro nás hodně nového a chov se zas posune směrem k větší bezpečnosti pro čmeláky a menší závislosti na naší péči, co víc si přát...

[František]

Nazdar Karle,
děkuji za obsáhlou odezvu. Současně musím přiznat, že s Lepinoxem nemám žádnou zkušenost, přičemž tento prostředek obsahuje Bacillus thuringiensis ssp. kurstaki, zatímco mnou používaný prostředek Neudorff Raupenfrei obsahuje Bacillus thuringensis ssp. aizawai. Nicméně kurstaki je určen k postřikům proti různým druhům obalečů molů a motýlů, takže by se měl osvědčit i proti Zavíječi čmeláčímu. Za otestování tento prostředek už jen vzhledem k cenovému rozdílu oproti B401 stojí. Pořídil jsem si jej teprve letos a chystám se jej příští rok vyzkoušet. Na rozdíl od Bt aizawai.a Bt kurstaki by se např. Bt. israelensis k ošetření proti zavíječi nepochybně nehodil, používá se proti larvám komárů. Pokusím se ještě něco bližšího vyzvědět a dám pak vědět.
Při aplikaci Bt brčko zavádím poměrně hluboko, aby co největší podíl prášku zůstal ve vystýlce a nerozprášil se do prázdna. Do hnízda na zárodky se pravidelně dostane, protože slámku nejraději zavádím do největšího větracího otvoru nad hnízdní kapslí. Také aplikaci výletovým otvorem jsem často prováděl u čmeláků rokytových, mám totiž za výletovým otvorem jen krátkou trubici a málo trpělivosti čekat půl hodiny, než se osazenstvo v otevřené budce uklidní. Rozdíl v účinnosti jsem oproti aplikaci otevřenou budkou nikdy nepozoroval.
O účinnosti Bt po rozmočení jsem zaznamenal jiné zkušenosti: 2- 3 týdny. Opravdu je Bt v roztoku po aplikaci účinný 2 – 3 měsíce? To by mělo pro jednu čmeláčí sezónu stačit alespoň k produkci královen a trubců? Tedy prosím o vyrozumění členů fóra, zda máte zkušenost, která by 2 – 3 měsíce účinnosti potvrdila. Moje zkušenost s aplikací v práškové podobě je taková, že prášek se rozpouští jen pozvolna a má pak tedy delší dobu expirace, dle mé zkušenosti potvrzuje bezpečně 2 měsíce. Pokud jsem po 2 měsících aplikaci neopakoval, objevil jsem několikrát v opuštěné budce několik housenek zavíječe, nicméně zdárná reprodukce hnízda nebyla ohrožena. Počet přeživších housenek nepřesáhl 10 jedinců. To je ovšem důležitá okolnost, protože pokud by nebyly včas objeveny a podařilo se jim zakuklit se a v příštím roce vylétnout, mohly by napřesrok zplodit rezistentní potomstvo. Proto apeluji, že v případě uplatnění B. thuringiensis k ochraně čmeláčího hnízda je naprosto nezbytné podrobit takové hnízdo na konci sezóny co nejpodrobnější prohlídce, případně jeho obsah spálit.
Co se komerčně prodávaných hotových čmeláčích hnízd týká, toto téma po pravdě neznám, pro mě je na chovu čmeláků přitažlivé čekání, kolik královen se vrátí z předchozího roku a kolik nových přírodních královen se mi podaří uhnízdit. Tedy nemám tušení, zda a jak jsou komerční čmeláčí hnízda vůči As ošetřována. Soudím ale, že komerční čmeláčí hnízda jsou určena a také pořizována pro uzavřené skleníkové prostory, kam má Aphomia sociella značně ztížený přístup. Možná proto nízká kvóta napadení skleníkového hnízda.
O parazitovi Melittobia acasta jsem se – přiznávám – dověděl až z českého webu. Nikdy jsem s tímto prevítem nebyl konfrontován, a tedy jsem ani po jeho identitě nepátral. Je to ale téma, s kterým je nutno se do důsledku vypořádat, tedy doháním, co můžu.
Proti brachicomě nemám žádnou radu. Už jsem se pokoušel dohledat vhodnou ssp. Bt, která by se hodila na dvoukřídlé, jediná mnou nalezená varianta byla B. thuringiensis ssp. israelensis, ke které ale v internetu není možné dohledat možné účinky na blanokřídlé, tedy se držím zpět.
Ještě jednou děkuji za navázáni kontaktu a srdečně zdravím
František
P.S.: Karle, když máme společné zájmy, nemohli bychom si tykat (i s ostatními členy)?
PP.S.: Ke zkrácení čekání na příští čmeláčí sezónu nabízím shlédnutí několika snímků pořízených s mými čmeláky:
https://www.youtube.com/channel/UCSKOoU ... PGuMu3pJcA

[František]

Nazdar vespolek,
jak jsem slíbil, trochu jsem rešeršoval a zjistil, že Bacillus thuringiensis ssp. kurstaki, který je obsažen v Leponix plus, není účinnný na čeleď Noctuidae, přičemž Aphomia sociella spadá do čeledi Pyralidae (zavíječovité). Kromě toho jsou četné prostředky obsahující Bt kurstaki určeny právě pro postřik vůči zavíječovitým. Tedy jsem plně přesvědčen, že Lepinox plus lze úspěšně nasadit vůči Zavíječi čmeláčímu.
František