Varování před domky pro samotářky
Napsal: úte 24. črc 2018 11:21:13
Při pátrání po informacích o parazitické vosičce Melittobia acasata jsem na internetu narazil na zajímavou práci. V Indii vyvěšovaly dutinky do volného prostoru a po usídlení samotářskými včelami je umisťovali do laboratoře. Tam pak sledovali co se z nich bude líhnout. Jaké bylo pak překvapení, když se z hnízd čalounic začaly místo včelek líhnout tisíce drobných vosiček Melittobia. Z 29 hnízd ve kterých bylo 173 kokonů se narodilo jen 25 jedinců včel. Celkem 148 kokonů byl infikováno Melittobií.
Autoři studie doporučují nepoužívat hmyzí hotely ("domky pro samotářky") protože jsou snadným cílem pro parazitaci.
Studie zde: https://drive.google.com/open?id=1272gS ... GL27yvTVdW
Indie je dost vzdálená, ale pátral jsem i v našich končinách a našel jsem studii z Maďarska z roku 1985. Ti zkoumali kokony čalounice vojtěskové, dovezené z Ameriky k opylování vojtěšky. Není mi úplně jasné, zda byly kokony umístěny před pozorováním na pole a k parazitaci došlo zde, nebo zda byly parazitovány už před importem. Avšak výsledkem bylo, že neošetřené kokony čalounic byly z 48.6 % zničené Melittobií.
Studie zde: https://drive.google.com/open?id=1PNKrl ... cVkEzD_iTf
Vede to určitě k zamyšlení, zda hmyzí hotely skutečně samotářským včelám pomáhají. Melittobie hledá hostitele podle vůně a pokud napadne jeden kokon, za 10 - 15 dní je schopna infikovat veškeré ostatní kokony v bezprostřední blízkosti, každý kokon v průměru vyprodukuje okolo 50 nových Melittobií, takže jeden plně obsazený domek pro samotářky je schopen zamořit okolí desítky metrů daleko tímto nebezpečným parazitem. V případě domků pro samotářky je navíc velice obtížné zjistit, zda k napadení došlo, na rozdíl od úlů pro čmeláky, které jsou uzavřené, se Melittobie z domků mohou rozptýlit do okolí během desítek minut až několika hodin a napadení tak může ve většině případech naprosto uniknout pozornosti.
Faktem ale zůstává, že v našich podmínkách toto nebylo zkoumané a je to tak možná námět pro nějakého studenta na bakalářskou práci. Z logiky věci ovšem vychází, že Melittobia na samotářkách určitě často parazituje (je to pro ní hlavní hostitel) a domky pro samotářky nemají absolutně žádnou ochranu před parazity, takže pokud je nějaká najde, je osud samotářek zpečetěn. Z logiky věci lze ovšem doporučit rozptýlit dutinky na mnohem větší plochu a umisťovat je jednotlivě a dodržovat rozestupy 5-10 metrů mezi jednotlivými dutinkami. A také nechovat samotářské včely spolu se čmeláky, ti nejsou typičtí hostitelé pro tohoto parazita, ale pokud je infikuje, jeden napadený kokon čmeláka vyprodukuje 200-300 Melittobií! V případě nekontrolovaného napadení je jeden čmelín schopen zamořit okolí tisícovkami parazitů.
Autoři studie doporučují nepoužívat hmyzí hotely ("domky pro samotářky") protože jsou snadným cílem pro parazitaci.
Studie zde: https://drive.google.com/open?id=1272gS ... GL27yvTVdW
Indie je dost vzdálená, ale pátral jsem i v našich končinách a našel jsem studii z Maďarska z roku 1985. Ti zkoumali kokony čalounice vojtěskové, dovezené z Ameriky k opylování vojtěšky. Není mi úplně jasné, zda byly kokony umístěny před pozorováním na pole a k parazitaci došlo zde, nebo zda byly parazitovány už před importem. Avšak výsledkem bylo, že neošetřené kokony čalounic byly z 48.6 % zničené Melittobií.
Studie zde: https://drive.google.com/open?id=1PNKrl ... cVkEzD_iTf
Vede to určitě k zamyšlení, zda hmyzí hotely skutečně samotářským včelám pomáhají. Melittobie hledá hostitele podle vůně a pokud napadne jeden kokon, za 10 - 15 dní je schopna infikovat veškeré ostatní kokony v bezprostřední blízkosti, každý kokon v průměru vyprodukuje okolo 50 nových Melittobií, takže jeden plně obsazený domek pro samotářky je schopen zamořit okolí desítky metrů daleko tímto nebezpečným parazitem. V případě domků pro samotářky je navíc velice obtížné zjistit, zda k napadení došlo, na rozdíl od úlů pro čmeláky, které jsou uzavřené, se Melittobie z domků mohou rozptýlit do okolí během desítek minut až několika hodin a napadení tak může ve většině případech naprosto uniknout pozornosti.
Faktem ale zůstává, že v našich podmínkách toto nebylo zkoumané a je to tak možná námět pro nějakého studenta na bakalářskou práci. Z logiky věci ovšem vychází, že Melittobia na samotářkách určitě často parazituje (je to pro ní hlavní hostitel) a domky pro samotářky nemají absolutně žádnou ochranu před parazity, takže pokud je nějaká najde, je osud samotářek zpečetěn. Z logiky věci lze ovšem doporučit rozptýlit dutinky na mnohem větší plochu a umisťovat je jednotlivě a dodržovat rozestupy 5-10 metrů mezi jednotlivými dutinkami. A také nechovat samotářské včely spolu se čmeláky, ti nejsou typičtí hostitelé pro tohoto parazita, ale pokud je infikuje, jeden napadený kokon čmeláka vyprodukuje 200-300 Melittobií! V případě nekontrolovaného napadení je jeden čmelín schopen zamořit okolí tisícovkami parazitů.
