Nazdar Bobo,
děkuji za radu. S přikrmováním pylem jsem před časem udělal zlou zkušenost, pokusil jsem se přikrmit pokulhávající matku „polní“, která poté okamžitě své započaté dílo opustila. Kromě toho jsem byl bez rozpoznání jiných příčin po přikrmení včelím pylem nucen přihlížet zániku hnízd Čmeláka skalního, lučního a zemního. Od té doby jsem přikrmování včelím pylem zcela odboural a dosud nemusel víckrát zaznamenat nečekaný a nevysvětlitelný zánik dobře započatého čmeláčího hnízda. Někde jsem se dočetl, že pylové granule mohou být kontaminovány mikroskopickou plísní, která na čmeláky působí toxicky. Samozřejmě ale přikrmuji roztokem fruktózy. V mých budkách od počátku sezóny, tedy již před pasívním nebo aktivním usídlením čmeláka stojí v rohu budky krmítko (tuba od fotofilmu v mělké plastové misce) naplněné roztokem směsi fruktózy a sacharózy. V případě potřeby zvýšené péče (viz např. mé video „Regináta“) vybavuji krmítkem i prostor před zárodečnou komůrkou.
viz: https://youtu.be/ymtsgoVDzCE
nebo pod: https://www.youtube.com/channel/UCSKOoU ... shelf_id=1
Nazdar Pepane,
také Tobě děkuji za podporu. Kdysi jsem byl zvědavý, jak se moji čmeláci vyvíjejí, dnes dokážu číst z jejich chování u výletového otvoru a vím přesně, jak hnízdečko zevnitř vypadá, když jen zkontroluji videozáznamy sběrných letů. Poznám, když jsou v zárodku hnízda hladovějící larvičky a dobře vím, že v osiřelých hnízdech jsou larvičky schopny bez dalšího přísunu potravy přečkat naživu i celý týden. To ovšem dosud znám jen u hnízd, která jsem ponechal venku vystavená nočnímu chladu v naději, že se jejich matky přece jen dostaví. Tentokrát mám 2 intaktní hnízda (matka třetího hnízda hned počátkem nepříznivého počasí zašla), která jsem se po napadání 5 cm sněhu 06.04. rozhodl ponechat na neurčitou dobu i přes den doma v teple. Naštěstí povětrnostní slota panovala jen do 07.04., když 08.04. se u nás dostavila obleva. Tedy jsem škemrající královny s jejich budkami opět vystavil venku a sledoval, že obě jako o závod celý den sbíraly pyl. Včera se vypravily ke sběrnému letu (opět pyl) jen sporadicky, dnešní záznamy jsem ještě nekontroloval, ale opakovaný pohyb u výletových otvorů se konal. Z četných zpráv od chovatelů čmeláků, kteří lamentují nad ztracenými čmeláčími matkami v uplynulých zasněžených dnech, usuzuji, že mé rozhodnutí zavřít mé zbylé 2 královny po dva dny doma v teple bylo správné. Sice škemraly po obnovení volnosti, ale zdá se mi, že mi to zpětně nikterak nezazlívají, pokračují ve svých povinnostech jako by se dvoudenní domácí vězení vůbec nekonalo. Postrádaná třetí královna se naproti tomu ani po 2 dnech oblevy neobjevila, ačkoli byla před zlomem počasí plně zásobena proviantem. Myslím, že přecenila své síly a že můj zásadní zákrok u zbývajících dvou královen byl jediný správný.
Nazdar také všichni ostatní přátelé čmeláků! Jak to vidíte Vy? Provinil jsem se zle vůči zákonné ochraně blanokřídlých?
S apifondou nemám vůbec žádné zkušenosti, rozhodně se ale s tímto přikrmováním blíže seznámím, děkuji za tip.
Se srdečnými pozdravy všem
František
www.cmelak.info
Chov čmeláků v roce 2021
- Pepan
- Velmi aktivní člen
- Příspěvky: 365
- Registrován: pon 22. srp 2016 11:53:50
- Bydliště: Dolní Benešov
- Kontaktovat uživatele:
Dobrý večer. Franto ty jsi borec ! V podstatě jsi poradil ty nám. Dívám se na ty tvoje videa, ještě jsem je neviděl všechny, ale ty nejsi žádný "nýmand".
Jo a ještě díky za ty přehledy druhů čmeláků v jiné části fora...
Jo a ještě díky za ty přehledy druhů čmeláků v jiné části fora...
Naposledy upravil(a) Pepan dne sob 10. dub 2021 21:41:35, celkem upraveno 1 x.
Ahoj Františku,
ohledně přikrmování pylem existují jistá rizika. Prvotně je třeba říct, že každý druh má trochu jiné nároky na kvalitu pylu a obecně matky potřebují pyl kvalitnější. Nejméně náročná je zemní, které stačí sušený čerstvě sebraný pyl, který lze později namočit, toho se také využívá pro laboratorní chov. Ostatní druhy jsou vesměs náročnější. V případě přisypání pylu matce do dutinky hrozí riziko, že pyl nebude zkonzumován (bude ho moc, nebo nebude mít dostatečnou kvalitu) a pak pyl v dutině chytí plíseň, která může infikovat plod. Druhým rizikem (zatím ne úplně potvrzeným) je přenos pyložravých roztočů jiného druhu než spolupracuje se čmeláky, ti mohou být rizikem pro pocket makery, zalezou totiž do pocketů a pak konzumují i čmeláčí larvy, něco takového měl například Jaromír Čížek ve své laboratoři.
Ohledně nechávání v teple, já za určitých situací přenáším čmelín pouze na noc a přes den nechávám matku létat. I když je po noci čmelín vyhřátý, matka neriskuje let do nepříznivého počasí, obvykle zaleze hned zpět, nebo udělá kolečko a vrátí se. Preferuji spíš tuto metodu jelikož mnohdy počasí na několik hodin matce sběr umožní a je pak lepší aby se sama rozhodla, kdy létat nebo ne. Noční pobyt v teple jí pouze šetří suroviny a usnadňuje přežití nepříznivého období.
Zdraví Jakub
ohledně přikrmování pylem existují jistá rizika. Prvotně je třeba říct, že každý druh má trochu jiné nároky na kvalitu pylu a obecně matky potřebují pyl kvalitnější. Nejméně náročná je zemní, které stačí sušený čerstvě sebraný pyl, který lze později namočit, toho se také využívá pro laboratorní chov. Ostatní druhy jsou vesměs náročnější. V případě přisypání pylu matce do dutinky hrozí riziko, že pyl nebude zkonzumován (bude ho moc, nebo nebude mít dostatečnou kvalitu) a pak pyl v dutině chytí plíseň, která může infikovat plod. Druhým rizikem (zatím ne úplně potvrzeným) je přenos pyložravých roztočů jiného druhu než spolupracuje se čmeláky, ti mohou být rizikem pro pocket makery, zalezou totiž do pocketů a pak konzumují i čmeláčí larvy, něco takového měl například Jaromír Čížek ve své laboratoři.
Ohledně nechávání v teple, já za určitých situací přenáším čmelín pouze na noc a přes den nechávám matku létat. I když je po noci čmelín vyhřátý, matka neriskuje let do nepříznivého počasí, obvykle zaleze hned zpět, nebo udělá kolečko a vrátí se. Preferuji spíš tuto metodu jelikož mnohdy počasí na několik hodin matce sběr umožní a je pak lepší aby se sama rozhodla, kdy létat nebo ne. Noční pobyt v teple jí pouze šetří suroviny a usnadňuje přežití nepříznivého období.
Zdraví Jakub
Jakub - Mukařov (Praha Východ)
U mě je jinak situace zatím velmi poklidná, před ochlazením sice byl pohyb ve 4 úlech, jednalo se patrně o navrátilky, nic jsem neusazoval. Nikde ale matka nezůstala. Největší provoz byl u hájových, kde jsem viděl v jeden okamžik dvě navrátilky najednou. Jak se ochladilo, nikde nebyl pohyb a dnes se vrátila (snad jen jedna) hájová a zdá se, že už zahájila hnízdění, ale situace je tam nepřehledná, motá se tam více matek. Hledají pouze zemní (ty neusazuji), luční (ti mají rezervovaný jeden úl, který nechávám navrátilkám, takže též neusazuji) a hájové (stejně jako luční). Na jívě se dnes krmily i dva rokyťáci, čerstvě probuzení, mám úl pro navrátilky plus bych chtěl osídlit jeden navíc. Netrpělivě vyhlížím zahradní, které bych chtěl konečně jednou odchovat.
Jakub - Mukařov (Praha Východ)
- Pepan
- Velmi aktivní člen
- Příspěvky: 365
- Registrován: pon 22. srp 2016 11:53:50
- Bydliště: Dolní Benešov
- Kontaktovat uživatele:
Ahoj Niki, vidíš to jsem nevěděl ,že i rokytová má tmavou formu. To by mi ale štýmovalo s tou její
"postavou". Zahradní je delší a tá je postavově fakt jak rokytová.
A rokytové tady letos létají, ale na zahradní jsem ještě teď nenarazil.
Dík za info.
Tohle je fotka tmavé a světlé formy rokytky.
Jakub - Mukařov (Praha Východ)