Chov čmeláků v roce 2021

[Zdenda]

Jinak mne ale zklamalo hnízdo zemních,bylo silné,ale poněkud agresívní,hnízdo si zavoskovali ze všech stran a teprve když začalo slábnout jsem se dostal ke kontrole,zavíječi nebyli,v červnu hnízdo dostalo lepinox,ale po kontrole jsem viděl,že mateřské kokony splesnivěly a nevylíhly se.Kolik matek to stihlo vylíhnout se nešlo poznat,ale málo.

[Hugo.008]

A to jsi měl nadzemní úlek? Mě se tohle 2x stalo v zemi. Už jsem tu škemral o rady jak redukovat vlhkost. Naprostý klid co se týče výkyvů teploty je komplikován potížemi s vlhkostí. Nad zemí pomáhá dobrá ventilace, ale v zemi je třeba nejen větrat, ale i odvádět kondenzující vlhkost, které je díky ochlazování vzduchu nadbytek.

[kaos]

Pozor, neplést si příčinu a následek. Plíseň není příčinou nevylíhnutí, ale následek toho, že byly kokony mrtvé a dělnice se o ně přestaly starat. S vlhkem jsem nikdy problémy neměl v úlech mi často doslova rostly houby a plíseň v dutině není. Nicméně jak hnízdo slábne dělnice nějakou část opustí protože o ní již nezvládají starat a kokony tak často hynou na prochladnutí. Nicméně smrt larvy v kokonech mohou způsobit i škůdci.

[Zdenda]

A to jsi měl nadzemní úlek? Mě se tohle 2x stalo v zemi. Už jsem tu škemral o rady jak redukovat vlhkost. Naprostý klid co se týče výkyvů teploty je komplikován potížemi s vlhkostí. Nad zemí pomáhá dobrá ventilace, ale v zemi je třeba nejen větrat, ale i odvádět kondenzující vlhkost, které je díky ochlazování vzduchu nadbytek.

No právě že nadzemní,hnizdo byo silné,i když start byl ze začátku slabší,ve finále,kdy jsem čekal matky bylo čmeláků stále dost,jen ta kontrola nebyla možná.Ihned útočili...skoro jak rokytoví.

[Zdenda]

Pozor, neplést si příčinu a následek. Plíseň není příčinou nevylíhnutí, ale následek toho, že byly kokony mrtvé a dělnice se o ně přestaly starat. S vlhkem jsem nikdy problémy neměl v úlech mi často doslova rostly houby a plíseň v dutině není. Nicméně jak hnízdo slábne dělnice nějakou část opustí protože o ní již nezvládají starat a kokony tak často hynou na prochladnutí. Nicméně smrt larvy v kokonech mohou způsobit i škůdci.

Jakube-po zjištění,že kokony se nevylíhly jsem je pitval a čmeláci v nich byli na pohled nenapadení žádnými škůdci,chybělo pár dnů do vylíhnutí,chladna v tu dobu nebyly,aby kokony zastydly a čmeláků podle mne bylo dost,aby stačili zahřívat.I po 2 týdnech se žádní škůdci v nich neobjevovali-pro jistotu jsem je nechal na pozorování bokem,jestli se v nich něco neobjeví,ale nic...nu pro mne záhada...

[Karel]

Má sezona letos mizerná, na jaře nebylo co usazovat, s lesním a rolním jsme se nesetkali v příznivou dobu, jaro je zdecimovalo, bylo tu max pár přírodních hnízd a matek jsem v létě viděl na jednotky. No uvidíme za rok. Rolní přírodně dopadl lépe, byť jak lesní mi nedal šanci jej usadit, ten ale stihl někde založit a v září jsem jej vídal hojně. Zemní přírodní ok, ale cíleně je nechovám. Skalní - měl jsem dokončená 3 hnízda, jedno jelo jen samce, matečných 5 kokonů a zbylá dvě podprůměrná do 20 matečných kokonů v každém. Vlhké léto s jarem beru jako hlavní příčinu. Povedli se mi ale aspoň 1x hájové v experimentálním úlku, tam to bylo mezi 50-70 matečnými kokony a hnízdo jelo dlouho, až do půlky srpna. Jinak jsem měl usazenou navrátilku 1x rokytku, 1x rolní. Usazoval jsem dvě skalní do experimetnu, 1x hájová - vše mi zaniklo v soliterní fázi ztrátou matek mimo úl. Jedno hnízdo hájových taky v experimetnu sice jelo až do druhé půlky července, matka ale zahynula předčasně, takže tam dojížděly jen dělnice bez matečných kokonů.

Lesan se mi jeden vrátil., viděl jsem jej hledat vstup, ale nenašel vchod i přes otevřené klapky, než jsem ho stihl chytit, tak se zvedl a tradá, už se nevrátil. No i takový je čmeláčí rok.

Neošetřoval jsem výstelku bc. thuringiensis, ale aphomii jsem neměl ani v jednom úlku, jen klasicky antherophaguse. Tedy svůj systém izolace netěsností úlku, používání uhelonu, chodeb s pachovou pastí a klapkou s vnější pachovou pastí beru za dostačující. Za sebe neplánuju ani přípravky jako je lepinox používat, protože stále víme velmi málo o jeho působení (Zdendo, jsi si jistý, že jsi posypem lepinoxu nedosáhl vysoké koncentrace ?), Bc. thuringiensis není úzce specifický na aphomia sociella, naopak na celou třídu a nevíme moc o jeho vlivu např na jiné motýly, pokud by se používal hojně do té míry, že jej budou čmeláci (dospělcům by škodit neměl, otázka je jak je to s vývojem larvy čmeláka...) roznášet přes květy dál. Tak abychom ve snaze ochránit úly nedecimovali něco jiného o čem nebudeme mít tucha. Proti tomu jsou klapky sice nepohodlné, otravné, ale pro biotop stále bezpečnější řešení....

Spíš než vlhkost v úlku bych řešil kondenzát v chodbách, hlavně u delších vnějších, musí být vždy provedeno tak, aby měl možnost odtéct (spád) a nesmí nikde vzniknout U (sifon) , tady může trochu pomoci vnější izolace, zabalení trubek do bublinkových folií, mirelonu a pod, což zvýší tepelný odpor. Já mám uděláno u dlouhých chodeb tak, že mám chodbu pro čmeláky provrtanou, z vnějšku je to obalené uhelonem a celé dané do vnější širší trubky. Funguje to jednak jako pachová past a pak voda protéká dírami z chodby do vnější trubky, kde už vyteče ven. Vnější trubka jen poskytuje zastínění a chrání uhelon před poškozením. Kondenzát se tvoří, vždy tam, kde je velký rozdíl teplot, typicky je to i ve větrání, což může vést k horší funkčnosti větrání než byla očekávaná. Otevření úlku posune rosný bod, takže v tu chvíli jsou kapky na každém povrchu, nemyslím, že by to ale mělo praktický význam nebo dopady.

Fotky hnízd budou zas na rajčeti, písnu až to stihnu zkompletovat.

[Zdenda]

Má sezona letos mizerná, na jaře nebylo co usazovat, s lesním a rolním jsme se nesetkali v příznivou dobu, jaro je zdecimovalo, bylo tu max pár přírodních hnízd a matek jsem v létě viděl na jednotky. No uvidíme za rok. Rolní přírodně dopadl lépe, byť jak lesní mi nedal šanci jej usadit, ten ale stihl někde založit a v září jsem jej vídal hojně. Zemní přírodní ok, ale cíleně je nechovám. Skalní - měl jsem dokončená 3 hnízda, jedno jelo jen samce, matečných 5 kokonů a zbylá dvě podprůměrná do 20 matečných kokonů v každém. Vlhké léto s jarem beru jako hlavní příčinu. Povedli se mi ale aspoň 1x hájové v experimentálním úlku, tam to bylo mezi 50-70 matečnými kokony a hnízdo jelo dlouho, až do půlky srpna. Jinak jsem měl usazenou navrátilku 1x rokytku, 1x rolní. Usazoval jsem dvě skalní do experimetnu, 1x hájová - vše mi zaniklo v soliterní fázi ztrátou matek mimo úl. Jedno hnízdo hájových taky v experimetnu sice jelo až do druhé půlky července, matka ale zahynula předčasně, takže tam dojížděly jen dělnice bez matečných kokonů.

Lesan se mi jeden vrátil., viděl jsem jej hledat vstup, ale nenašel vchod i přes otevřené klapky, než jsem ho stihl chytit, tak se zvedl a tradá, už se nevrátil. No i takový je čmeláčí rok.

Neošetřoval jsem výstelku bc. thuringiensis, ale aphomii jsem neměl ani v jednom úlku, jen klasicky antherophaguse. Tedy svůj systém izolace netěsností úlku, používání uhelonu, chodeb s pachovou pastí a klapkou s vnější pachovou pastí beru za dostačující. Za sebe neplánuju ani přípravky jako je lepinox používat, protože stále víme velmi málo o jeho působení (Zdendo, jsi si jistý, že jsi posypem lepinoxu nedosáhl vysoké koncentrace ?), Bc. thuringiensis není úzce specifický na aphomia sociella, naopak na celou třídu a nevíme moc o jeho vlivu např na jiné motýly, pokud by se používal hojně do té míry, že jej budou čmeláci (dospělcům by škodit neměl, otázka je jak je to s vývojem larvy čmeláka...) roznášet přes květy dál. Tak abychom ve snaze ochránit úly nedecimovali něco jiného o čem nebudeme mít tucha. Proti tomu jsou klapky sice nepohodlné, otravné, ale pro biotop stále bezpečnější řešení....

Spíš než vlhkost v úlku bych řešil kondenzát v chodbách, hlavně u delších vnějších, musí být vždy provedeno tak, aby měl možnost odtéct (spád) a nesmí nikde vzniknout U (sifon) , tady může trochu pomoci vnější izolace, zabalení trubek do bublinkových folií, mirelonu a pod, což zvýší tepelný odpor. Já mám uděláno u dlouhých chodeb tak, že mám chodbu pro čmeláky provrtanou, z vnějšku je to obalené uhelonem a celé dané do vnější širší trubky. Funguje to jednak jako pachová past a pak voda protéká dírami z chodby do vnější trubky, kde už vyteče ven. Vnější trubka jen poskytuje zastínění a chrání uhelon před poškozením. Kondenzát se tvoří, vždy tam, kde je velký rozdíl teplot, typicky je to i ve větrání, což může vést k horší funkčnosti větrání než byla očekávaná. Otevření úlku posune rosný bod, takže v tu chvíli jsou kapky na každém povrchu, nemyslím, že by to ale mělo praktický význam nebo dopady.

Fotky hnízd budou zas na rajčeti, písnu až to stihnu zkompletovat.

K dotazu ohledně lepinoxu-Karle,ten jsem dával do hnízd snad někdy v polovině června a to i lučním,kteří se vydařili velmi dobře.Zemní se teprve rozjížděli a koncem srpna bylo hnízdo docela silné,navíc ten lepinox byl podán v už tom červnu a jen jednou.Tak bych příčinu tohoto hnízda nehledal.Z jakého důvodu ale kokony odumřely si fakt nedovedu vysvětlit,po jejich otevření žádné viditelné poškození vidět nebylo.

[Karel]

Lepinox, kdo jej používáte, měli byste si přečíst následující práce, které se jej týkají.
* Toxicita různých kmenů Bacillus thuringiensis pro čmeláka zemního.
https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/ps.1902

* Vliv bioagens bacillus thuringiensis samotného nebo v kombinaci s fipronilem (pesticid a širokospektrální insekticid) na včely
https://www.sciencedirect.com/science/a ... via%3Dihub

- Já si myslím, že byť jde o relativně bezpečný přípravek, vždy je to i otázka dávky, délce expozice a způsobu podání. Bc. thurngiesis působí prostřednictvím CRY toxinů (v ČR literatuře spíše označované jako delta) a ABC transmiterů na vývoj larválních stádií hmyzu - opět relativně selektivně. Zatím nevíme mnoho o chronických expozicích či vlivu na čmeláky. Poškozování zažívacího traktu u včel (viz uvedená práce) by ale mělo být varovné. To že mi po posypání hnízda čmeláků jeho kolonie nevychcípe, neberu úplně jako důkaz toho, že je přípravek bezpečný. Když Vám budu dělat rohlíky z mouky s DDT, taky na to nezemřete zítra a ani to nějakých pár let na sobě nepoznáte. Tlumil bych velmi nadšení z přípravků, které jsou v kategorii insekticidů, byť jde o bio instekticid a ne chemický insekticid. A stále jde o aplikaci souběžně s vývojem čmeláčích larev přímo do hnízda a přímo k medovým pohárkům, kterými jsou larvy následně krmené. (rizika viz práce první). Osobně preferuji pouze mechanické překážky pro prostup nepřátel do hnízda, protože raději ztratím jednu kolonii - jasně a zřetelně, než dělat poškození matek nebo samců, o kterém nemám potuchu s možným přenosem do dalších generací nebo jejich možným snížením vitality. Nemá to vliv na hemživost spermií u čmeláčích trubců, jak vitální jsou v roce dalším nové matky? Víme to ? Neříkám, že se to děje, říkám, že to nevíme. A za mne nevědomost je stejně nebezpečná jako vědomé poškozování.

Zdendo, pak dost možná díky bodu zvratu, někdy k němu dojde v nevhodnou dobu a v době ztráty jasného řízení hnízda matkou je dělnice neukrmí. Pak máš řadu možných poškození larválního vývoje, které nevidíš z řádu mikroorganismů. Jen tak na okraj jistě jste si všimli, že dělnice často vyhazují nevhodné larvy i živé ven a regulují tak počet, má zkušenost ale je spíše taková, že se tomu děje ve fázi do bodu zvratu, kdy hnízdo sílí, nejsou nové matky a vše jede jak má. Dost možná, že v tomto případě je už prostě nechají a nestarají se o ně dál. Nemá cenu je vyhazovat, hnízdo už stejně zaniká...

[Niky1]

Karle,plně s tebou souhlasím

Chtěla jsem se zmínit o odpovědích s citaci.Někdy stačí pouze "jen " odpověděť,viz například poslední přízpěvek Zdendy na příspěvek Karla.Nebo v citací nechat jen to nejnutnější-ostatní smazat,příspěvky jsou díky dlouhosáhlým citacím méně přehledné .