Chov čmeláků v roce 2021

[Dag]

To že staví hnízdo v trubce nebo ve vchodu si myslím pramení právě z toho ucpaného průchodu. Nedostanou se dovnitř, tak staví tam, kam se dostanou.

V trubce staví zvláště skalní a občas i zemní naprosto běžně, není to způsobené ucpáním, ale prostě tím, že je v hnízdě těsno a po zvratu tam vládnou nepřátelské nálady, často se nějaká skupinka dělnic oddělí a začne stavět na cestě od hnízda ven, tedy v trubce, nebo dokonce na klapce.

Právě jsem chtěla napsat, že dovnitř se dostanou, protože vynáší výstelku. Dnes jsem ji odstraňovala 2x. Je šance, že je to odradí? Dá se s tím něco jiného dělat? Neohrozí to dosud velmi dobře prosperující hnízdo?
Ještě bych se chtěla zeptat, jak poznám, že létají trubci a nové matky? První dělnice se objevily 8.6. tak si myslím, že na konci července by mohly být matky.
Dá se zjistit, kolik je asi v úlku dělnic? Omlouvám se, nemám žádné zkušenosti, ale dost mě to chytlo a prožívám to. Děkuji za rady a pomoc.D

[František]

Vážení přátelé,
domnívám se, že u příspěvků k výstelce před výletovým otvorem a k zakládání paralelního hnízda v rouře nebo u výletového otvoru se jedná o 2 témata, která spolu mohou ale také nutně nemusí souviset.
Výstelku před výletovým otvorem pozoruji u svých početně silných hnízd pravidelně, nijak to neřeším, protože kromě občasného úklidu kolem budky není co řešit. Čmeláci prostě potřebují dodatečný prostor k dalšímu vývoji a ten si zjednávají vynášením přebytečné výstelky (u mě převážně hrubých dřevěných pilin ze dna budky, když pak hnízdo klesá a shora vzniká dodatečný rozvojový prostor):

https://www.youtube.com/watch?v=OwTYINDmqb4
https://www.cmelak.info/videa-cmelaci.html

Jinak je tomu u zakládání hnízdních zárodků v rouře nebo u výletového otvoru. Že se v pokročilé sezóně odštěpují renegáti a hospodaří na svém písečku je známo. Jinak by panoval nedostatek trubců. To se ale obvykle odehrává v hnízdní kupoli samotné. Přiznávám, že s Vámi sdělovanou okolností jsem konfrontován letos poprvé, nepřímo, jen z Vašich příspěvků a je mi vzdálené střílet od boku domněnky k příčinám.
Nicméně se domnívám, že tato anomálie nějakým způsobem souvisí s konstrukcí budek, které používáte. Sám používám jen krátké (5-7 cm) a mechem vystlané papundeklové roury, kudy libovolným směrem projde jen jedna mladá královna. Sice pravidelně zaznamenávám dopravní zácpy, které ale vždy trvají jen pár vteřin a pak se provoz obnoví. V takovýchto poměrech je pro čmeláky nemyslitelné založit nový zárodek potomstva, který by byl od počátku odsouzen k ušlapání. Mé rourky zůstávají až do skonu hnízda čmeláčími stopami hezky vyhlazené a bez dodatečného zásahu použitelné i pro příští rok. To ale z obav před nákazami nečiním, mé nabídky k uhnízdění čmeláků jsou na počátku roku vždy vybaveny jen neposkvrněným materiálem (s výjimkou budky samotné, kterou horkovzdušnou pistolí zbavuji zárodků nákaz).
Kromě toho čmelákům přiznávám jejich nárok zasáhnout do způsobu větrání budky, když větrací otvory mých budek jsou volně pěšmo přístupné a dle libosti čmeláků kontrolovatelné (u početných druhů zpravidla záhy po otevření zacpané).
Možná máte i jiné zkušenosti nebo nápady, jak zakládání hnízda v přístupovém koridoru do budky zabránit, zatímco v hnízdě samotném by bylo možno počítat s dalším četným, pohlavně vyspělým potomstvem, a to tak, aby manuální zákroky k obnovení průchodu do hnízda nebyly nutné?
Těším se na Vaše názory a zkušenosti,
s pozdravem
František

[Dag]

Možná máte i jiné zkušenosti nebo nápady, jak zakládání hnízda v přístupovém koridoru do budky zabránit, zatímco v hnízdě samotném by bylo možno počítat s dalším četným, pohlavně vyspělým potomstvem, a to tak, aby manuální zákroky k obnovení průchodu do hnízda nebyly nutné?
Těším se na Vaše názory a zkušenosti,
s pozdravem
František
[/quote]

Františku, zdravím Tě a líbí se mi s jakým nadhledem posuzuješ chov vlastních i našich čmeláků. Chodba v mých úlcích je krátká, pouze podél čelní stěny. Nevede do zatáčky a je vestavěná dřevěná. Nevím, jak by se dala čistit, a proto plánuji kus jí uříznout a nastavit trubkou, nebo hadicí, která půjde vyjmout, kdyby byla ucpaná. Státu ve státě zatím denně i dvakrát špunt z nahromaděné výstelky odstraňuji. Zatím jsou trpělivé, ale to já taky. Díky tomu v podstatě nestíhají založit paralelní hnízdo, což bude nejsíše důvod této aktivity. To jsou zatím moje zkušenosti a vlastně nevím, jak to ještě bude dál. V druhém úlku skalní zatím takto "nezlobí".
Chtěla jsem se ještě zeptat, jak zjistím kolik je asi čmeláků v hnízdě? Když na úlky klepnu, ozývá se velmi silné unisono bzučení. Raduji se, že asi hodně, i dle četných průletů za hodinu.
Čmelákům i chovatelům zdar.
Dagmara

[Dag]

Možná máte i jiné zkušenosti nebo nápady, jak zakládání hnízda v přístupovém koridoru do budky zabránit, zatímco v hnízdě samotném by bylo možno počítat s dalším četným, pohlavně vyspělým potomstvem, a to tak, aby manuální zákroky k obnovení průchodu do hnízda nebyly nutné?
Těším se na Vaše názory a zkušenosti,
s pozdravem
František

Františku, zdravím Tě a líbí se mi s jakým nadhledem posuzuješ chov vlastních i našich čmeláků. Chodba v mých úlcích je krátká, pouze podél čelní stěny. Nevede do zatáčky a je vestavěná dřevěná. Nevím, jak by se dala čistit, a proto plánuji kus jí uříznout a nastavit trubkou, nebo hadicí, která půjde vyjmout, kdyby byla ucpaná. Státu ve státě zatím denně i dvakrát špunt z nahromaděné výstelky odstraňuji. Zatím jsou trpělivé, ale to já taky. Díky tomu v podstatě nestíhají založit paralelní hnízdo, což bude nejsíše důvod této aktivity. To jsou zatím moje zkušenosti a vlastně nevím, jak to ještě bude dál. V druhém úlku skalní zatím takto "nezlobí".
Chtěla jsem se ještě zeptat, jak zjistím kolik je asi čmeláků v hnízdě? Když na úlky klepnu, ozývá se velmi silné unisono bzučení. Raduji se, že asi hodně, i dle četných průletů za hodinu.
Čmelákům i chovatelům zdar.
Dagmara
Ještě dodatek. Výstelka se objevuje u vchodu docela často. Takže ji vytahuji i víckrát za den. Bohužel jsem během dne i s výstelkou vytáhla i 3 mrtvé čmeláčky. Jedná se o postupně umírající dělnice? Teď k večeru dokonce 5 dělnic samy vytahovaly výstelku ven až na klapku - spolu s jednou mrtvolkou.

[Hugo.008]

Dnes jsem zpozoroval jak spolu s dělnicí prolezla pod klapkou i Brachycoma. Jedná se o zemní hnízdo, kde je možnost otevření dost komplikovaná. Žádné záchranné akce jsem do současnosti neprováděl.
Poradí zkušení, co je v takové situaci smysluplné?
Matka zemních byla usazena 17.4. a hnízdo je silné. Za 24 minut jsem spočítal 79 průletů. Rozdíly ve velikosti jsou i dvojnásobek, ale řekl bych, že ty největší nedosáhly velikosti původní matky a nosí rousky.
Jsem tu jen do neděle a pak zas příští víkend.
Dík za případnou radu.

[Dag]

Přiznávám, že s Vámi sdělovanou okolností jsem konfrontován letos poprvé, nepřímo, jen z Vašich příspěvků a je mi vzdálené střílet od boku domněnky k příčinám.
Nicméně se domnívám, že tato anomálie nějakým způsobem souvisí s konstrukcí budek, které používáte.

Myslím, že v mém případě ses s tou příčinou (konstrukce budek) trefil. Původní vletový otvor vestavěné chodby je totiž větší než otvor klapky, kterou jsem dodatečně namontovala. Za klapkou tedy vznikla jakási kapsa, a právě odtud stále vytahuji výstelku. Bohužel množství výstelky i samotné dělnice brání ostatním v průchodu a tak ji musím stále odstraňovat. Chodbu tedy na příští rok vyměním za jinou a otvor zmenším.

[Zdenda]

Zdravím všechny,
...
V dalším čmelíně mám samousazenou skalní a objevil jsem tam housenky a v jednom rohu trochu bílého,
...

Nazdar Mirku,
Tvou nepříjemnost se zavíječm jsme už probrali telefonicky, tedy jen ve stručnosti:
Zákrok je nezbytný už jen proto, že i když housenky přežijí a zakuklejí se, důležité je, že po aplikaci Lepinoxu nepochybně přestanou žrát a to by mohlo hnízdu v síle kolem 200 čmeláků umožnit dokončení jeho vývoje až k líhnutí královen. Tedy mé doporučení: vefouknout řádnou dávku Lepinoxu do míst ve vystýlce, kde byly housenky zjištěny, případně ze všech stran kolem hnízdní koule, přímo do hnízda cestou největšího větracího otvoru ve vystýlce a pak doufat... Dle ujištění výrobce by ošetření mělo účinkovat i na odrostlé housenky. Sám jsem prostředy s B.t. uplatnil vždy jen profylakčně, tedy mi nezbývá, nežli držet palce.
Stručný feedback o výsledku zákroku by nepochybně byl zajímavý i pro řadu dalších návštěvníků fóra.
František

Nu mně se stala věc ta,že kolega cca 2 km odemne měl na zahradě na jednom místě 3 hnízda rokytových,jedno slabé,ale dvě silné.Jeedno silné bylo v malinké ptačí budce,opatřené sice klapkou i větráním-no z důvodu problémů s jarními navrátilkami jsme udělali to,že jsem v noci převezl budku k sobě na zahradu(U mne se rokytoví nevyskyují zatím.Druhý den čmeláci létali,ale následující ne,po kontrole byli sotva bzučící a tak dostali narychlo příkrm a pak se zdáli v pohodě,ale toto hladovění se opakovalo co druhý den,hned jsem měl podezření na zavíječe,zvlášť když čmeláků během týdne ubylo na sotva polovinu.Hned čtvrtý den jsem se pokusil fouknout dovnitř lepinox,čmelákům se to moc nelíbilo,navíc vlhkost byla uvnitř velká,vystýlka shora vyloženě jak beton,samozřejmě se hned chtěli na mně vyřádit a hnali mne svinským krokem...No po asi týdnu jsem dělal další kontrolu a nemohl jsem sundat stříčku-až po silném tahu se mi to podařilo a nahože jak vojsko se už hromadily larvy zavíječů,vypasené,tlusté,bylo jich minimálně 50.Takže na místo jsem dal prázdný čmelín,napadený odnesl a vyhnal jsem nájemce(Jedna matka mladá měla už i poškozená křídla,že ani nelétala),budku jsem vybral,larvy jsem dal vykoupat do kýblu s vodou,vše vyčistil a dal s novou vystélkou zpátky na dožití,protože po hnízdu už nebylo skoro ani památky.Možná vlhkost zabránila lepinoxu dostat se pořádně dovnitř hnízda,v mém případě ale nezabral.

[kaos]

Lepinox musí housenky pozřít s potravou. Má asi smysl pokud je ve výstelce pod hnízdem když se prokousávají dovnitř, ale později pokud už housenky navrtávají kokony tak nepomůže ani jejich poprášení, housenky vyžírají vnitřek a lepinox je na povrchu.

[wombatik]

jsou pěkně vypasené

[František]

Chtěla jsem se ještě zeptat, jak zjistím kolik je asi čmeláků v hnízdě? Když na úlky klepnu, ozývá se velmi silné unisono bzučení. Raduji se, že asi hodně, i dle četných průletů za hodinu.
Čmelákům i chovatelům zdar.
Dagmara

Nazdar Dagmaro,
k Tvému zájmu o sílu hnízda můj recept:
1. Po dobu v minutách odpovídající desetinásobku aktuálního měsíce sčítat zvlášť vylétající a navracející se čmeláky. Počet vylétlých čmeláků označíme V1, počet navrátilých N1.
2. Poté sčítat zvlášť vylétající a navracející se čmeláky tak dlouho, až součet navrátilců (N2) dosáhne hodnoty V1. Počet vylétlých čmeláků označíme V2. Výsledný čas odpovídá průměrné době sběrného letu v danou denní dobu.
3. Když pak sečteme všechny pohyby u výletového otvoru (V1 + N1 + V2 + N2) a vydělíme 4, získáme průměrný počet čmeláků mimo budku v danou denní dobu. Vyčíslení průměru z vylétajících a vracejících se čmeláků je nutné k omezení nebezpečí, že by tentýž čmelák byl sčítán 2x.
Pokud by doba ad 2. výjimečně překročila dobu ad 1., je nutno celý postup provést po dobu ne kratší nežli doba ad 2.
Výše uvedený postup případně opakujeme po 2–3 dny v různou denní dobu. Maximální získaná hodnota odpovídá počtu čmeláků vylétajících za sběrem.
Jestliže víme, že za sběrem vylétá zhruba 1/3–1/4 všech čmeláků v hnízdě, je možno s poměrně velkou přesností odvodit sílu hnízda, Činí-li maximální zjištěný počet čmeláků 100, pak síla hnízda odpovídá zhruba počtu 350 čmeláků.
František