Ochranná klapka

[Tomáš]

Ahoj,

chci se jen zeptat, za jak dlouho cca od prvního dne máte plně přiklopenou klapku? Jen orientačně prosím.

Díky za odpověď.

Tomáš

[Niky1]

Já klapky používám teprve druhou sezónu.Plně zavřenou 5 až 6 dní,je to dost individuální.Třeba minulý rok jedna zahradní bez problémů zvládala zavřenou klapku po třech dnech,zatímco zemní i po více než 7 dnech měla problém vylézt ven.Vždycky klapku poodstrčila ale nepokračovala ven,někdy to i vzdala a vrátila se do hnízda a za nějakou dobu to zkusila znovu,dost jí myslím vadilo to hlasité klapání co klapka vydávala.Stačila jí malinka škvírka nedovřená aby vylezla ale plně zavřenou klapku později někdy otevřela,jindy zas měla problémy.Neměla jsem na to nervy,tak jsem ji tam vložila malinký kousíček bavlny a při stmívání jsem vždy klapku zavřela.

Jsem zvědavá jak to půjde letos.Zemním jsem začala přivírat 4.4. a lučnímu o den později a má ji teď na stejné úrovni jako zemní.Dnes jsem chtěla zavřít úplně,ale kvůli dešti to odložím,abych jim létání v dešti ještě nestěžovala zavřením klapky.Času je momentálně dost,když je teprve začátek dubna.

[Honza79]

Používám klapku třetím rokem. Zavírám ji až s prvními dělnicemi. Tedy cca měsíc po osídlení. Prvních čtrnáct dní dní matku nestresuji touto záležitostí vůbec. Pak postupně začnu klapku přivírat tak na 3/4 aby se jí matka jen lehce dotýkala. Když se objeví první dělnice a s klapkou se seznámí, zavřu ji naplo. Postupně se s ní naučí, případně si i pomůžou. Jednou jsem si všiml, jak matka rolního pomáhala občas zevnitř klapku nadzvedávat, drobné dělnice s tím měly ze začátku problém.

Jinak důležité je pravidelně udržovat čistotu klapky a česna, klapka musí skutečně přiléhat. Jinak se nám tam zavíječ v průběhu sezony stejně dostane. Platí to zejména u velký druhů čmeláků. Jejich hnízda jsou více cítit (zavíječ je snáze najde) a také dovedou do vchodu natahat různé zbytky výstelky, pylu apod.

[kavcaa]

Chtěla jsem se zeptat.Dáváte na klapku ještě zátěž ? Jak se uvádí v chytré knížce? Bála bych se, že to neodhadnu a budou to mít těžké až moc.A zkoušeli jste někdo "ochránit" čmelín bez klapky alespoň přikládáním aromatických bylin ke vchodu.Zemní má vchod zanesenej mechem/udělala si jen malou dírku a tu přivírá a otvírá podle počasí/.Asi to zkusím.Alespoň něco.

[Karel]

Přestože ji používám tak neposkytuje plnou ochranu a proto ji vždy doplňují o soubor dalších opatření neboť je lépe když klapka selže mít ještě zálohu
Učím ale matku hned 3 den po osazení, kdy postupně přivírám klapku což je tak 5dní u matek 0 generace , jak se to naučí matka už nechávám zavřenou , dělničky to zvládnou ty nikdy hnízdo neopustí, matka může pokud ji zvedani nenaučime

[Pavlík]

Na otázku "kdy začít zavírat klapku" nelze jednoznačně odpovědět. Záleží např. na tom, zda učím otevírat klapku královnu chycenou v přírodě, nebo zda učím otevírat klapku přivezenou královnu s dělnicemi z Troubska. V prvním případě, kdy odchytnu královnu v přírodě a v úlku zůstane jí nechám 3 až 5 dnů klapku zcela otevřenou, aby nepociťovala žádné druhotné tlaky a úlek hned neopustila. Poté jí ob den postupně přivírám, aby si královna zvykla na postupný tlak a samostatné otvírání klapky. Toto postupné zavírání klapky trvá zhruba 10 až 15 dnů. Původně dříve jsem vždy klapku při setmění zcela uzavřel a ráno při rozednění otevřel od prvního osídlení úlu královnou. Dnes, kdy jsem v důchodu pohodlnější a není záruka včasného ranního otevření klapky, postupuji podle výše uvedeného. Je-li deštivé počasí čas přizavírání mírně prodlužuji. Jestliže přivážím královnu s dělnicemi z Troubska, na cestu domů uzavřu napevno výletový otvor špuntem, aby mě dělnice svým případným výletem neomezily v řízení. Po usazení doma na stanovené místo špunt z výletového otvoru odstraním. Jelikož královna již úlek neopouští a stará se o potomstvo, klapku nechám pro dělnice málo přiotevřenou a zhruba po třech dnech jí zcela uzavřu. Mám zkušenost, že dělnice si s otvíráním klapky lépe poradí a úlek neopustí, než to je u odchycené královny v prvním případě. K rychlejšímu uzavírání klapky mě již donutil případ, že čím déle je obydlený úl na stanoveném místě, vytváří se v úle i stále více pachových stop, tím je větší šance napadení predátorem obzvláště zavijačem.

[Martina]

Na otázku "kdy začít zavírat klapku" nelze jednoznačně odpovědět. Záleží např. na tom, zda učím otevírat klapku královnu chycenou v přírodě, nebo zda učím otevírat klapku přivezenou královnu s dělnicemi z Troubska. V prvním případě, kdy odchytnu královnu v přírodě a v úlku zůstane jí nechám 3 až 5 dnů klapku zcela otevřenou, aby nepociťovala žádné druhotné tlaky a úlek hned neopustila. Poté jí ob den postupně přivírám, aby si královna zvykla na postupný tlak a samostatné otvírání klapky. Toto postupné zavírání klapky trvá zhruba 10 až 15 dnů. Původně dříve jsem vždy klapku při setmění zcela uzavřel a ráno při rozednění otevřel od prvního osídlení úlu královnou. Dnes, kdy jsem v důchodu pohodlnější a není záruka včasného ranního otevření klapky, postupuji podle výše uvedeného. Je-li deštivé počasí čas přizavírání mírně prodlužuji. Jestliže přivážím královnu s dělnicemi z Troubska, na cestu domů uzavřu napevno výletový otvor špuntem, aby mě dělnice svým případným výletem neomezily v řízení. Po usazení doma na stanovené místo špunt z výletového otvoru odstraním. Jelikož královna již úlek neopouští a stará se o potomstvo, klapku nechám pro dělnice málo přiotevřenou a zhruba po třech dnech jí zcela uzavřu. Mám zkušenost, že dělnice si s otvíráním klapky lépe poradí a úlek neopustí, než to je u odchycené královny v prvním případě. K rychlejšímu uzavírání klapky mě již donutil případ, že čím déle je obydlený úl na stanoveném místě, vytváří se v úle i stále více pachových stop, tím je větší šance napadení predátorem obzvláště zavijačem.

Už se Vám stalo, že královna odchycená v přírodě úlek během snižování klapky opustila? A měla v něm již nakladená první vajíčka, nebo byl úlek zatím úplně prázdný? Opustila ho někdy i v případě prvních létajících dělniček, dokud s nimi létá ven? Děkuji za každou zkušenost. Rady tady na fóru, kdy začít s přivíráním, se hodně liší - od třetího dne, po 2 týdnech, s prvními dělnicemi....

[kaos]

Zda může snižování klapky odradit matku je otázkou na kterou neexistuje jasná odpověď. Lze se pouze domnívat. Faktem je, že se matky ztrácejí běžně, ne každá matka je zdravotně fit a často matka předčasně uhyne. Mnoho matek se stane obětí predátorů, především ptáků, ale klidně i ještěrek. Matku také může zradit počasí. Zvlášť když už se blíží líhnutí prvních dělnic je matka opotřebovaná a těžká (rozkladená matka má zadeček plný vajíček), snadno může venku promoknout a než zvládne odletět a doletět domů, může to být i 2-3 dny a po nalezení mrtvých larev pak hnízdo opustí. Pokud se matka ztratí v průběhu snižování klapky může to být jen náhoda a klapka v tom vůbec nemusí hrát roli.

Co se vazby matky k hnízdu týká, tak pokud má matka už dílo, kokony nebo vylíhnuté larvičky, tak má k hnízdu velkou vazbu a dělá vše proto aby se k potomstvu dostala. Nevylihnutá vajíčka opustí snadno.

Co se doby sklápění klapky týká, tak je zde nutno zohlednit více faktorů, především proti komu chceme chránit:
1. Jiné matky čmeláků mohou zkusit převzít hnízdo po osídlení (letos mi takto luční vyhnala o den dříve usazenou rolní).
2. Melittobie, tu zajímají kokony (cca 3 týdny po usazení), ale bývá aktivní až později, je dost teplomilná, v dubnu a první polovině května jí není třeba řešit.
3. Pačmelák obsazuje hnízda s dělnicemi.
4. Zavíječ útočí na silná a rozvinutá hnízda, které poskytnou dost potravy pro množství jeho žravých larev.

[wombatik]

Já zavírám klapku poměrně brzy, někdy už i 3 dny po osídlení. Podmínkou je, že královna létá pravidelně. Myslím, že zavřené hnízdo je chráněné před návštěvami jiných čmeláků příp pačmeláků a je to obecně pro jeho vývoj prospěšné.

Zavírám klapku samozřejmě postupně, nejprve snížím, aby se naučila do vchodu "chodit" ne "létat". To bývá často větší problém pro naučení než vlastní otevření. Pak snížím, aby cítila mírný tlak a to vždy prvně pří výlezu ven. Nepamatuju si, že by klapka královnu přímo odradila. Většinou to zvládne úplně v pohodě a když se má ztratit, tak až po delší době, obvykle po 14 dnech. Což už s klapkou určitě nesouvisí.

Co se týká dělnic, tak jim to nijak neulehčuju. Prostě to zvlándou, pud je silný. Ty malé nebo nešikovné holt musí počkat, až jim klapku přiotevře jiná šikovnější dělnice a pak prolezou s ní. Jakkoli přiotevřená klapka u prvních dělnic je pozvánka pro pačmeláka, později pak pro zavíječe. Letos kolem hnízda okouní i spoustu much a jakmile se klapka zvende, tlačí se dovnitř. Většinou to nestíhají a končí placaté pod klapkou. Jakákoli škvíra by jim vstup umožnila i když možná nijak neškodí. Těžko říct.

Jo a ještě mám menší klapky pro menší druhy, klapku zmešenou na 80%. Pokud se liší barva, vyměním to v noci, ráno si to královna znovu zaměří a pak postupně zavírám výše uvedeným postupem.

Co bych potřeboval lépe vyřešit je ztrácení pylu. Ten pak na plexi nalepený klapku zvedá. I když to pravidelně čistím, nedá se to úplně zařídit. Hlavně u úlků co mám na chalupě. Přemýšlel jsem třeba o zubatém povrchu vstupní části klapky, tam by se ztracený pyl tak nějak vmáčkun, ale zatím jsem to nezkoušel. Myslím, že to úplně nebude fungovat, protože o to víc bude ke ztrácení pylu docházet.