Majlo, mravanci budou asi problém a taky voda, třeba při bouřce je pravděpodobný že se tam prosákne. Možná by to chtělo umístit někam nad okolní terén, nebo pořádnou drenáž, která pojme hodně vody, ale při delším dešti nevím nevím! Já měl jednou čmeláky zemní v kůlně byla tam vlhká hliněná podlaha a u zdi díra asi od myší, ale když pršelo tak tam voda nikdy nebyla. Myší hnízda, je dobré přidat do úlu, pokud se nějaké najde,taky přidávám vyčesanou psí srst. No provoz ukáže jak to bude fungovat.
Jinak můj skalní už celej den makal, a teď večer po zaklepání bzučel
Chov čmeláků v roce 2015
Když by to s mravenci vypadalo blbě dám tam nějakou chytačku, to by možná řešit šlo. Co se týká vlhkosti tak snad to nebude takový problém. Mám vykopanou jámu na dne trochu štěrku (když by bylo hodně bylo by to lepší) na něm dlaždici 30x30 a na to dnem položený keramický květináč, který dokáže přenášet stěnou vlhkost tam i ven. na květináči je položena taky betonová dlaždice s pěnovou podložkou, aby to těsnilo a náhodou nepronikalo spárou světlo, na dlaždici jsem ještě udělal stříšku z plechu aby nezatékalo do květináče vrchem.
Zemní čmeláci mají mnohdy na volném prostranství v noře také hnízda a slejváky přicházejí.
Myslím, že déšť je neohrozí to by musela být skoro povodeň aby byl květináč plný vody a zvýšená vlhkost by jim vadit neměla.
Uvidíme, včera jsem samičku nechytil takže čekám na příležitost. Ikdyž jednu jsem viděl hledat kolem chodníku, ale ve městě kde chodí plno lidí jsem za blázna, nebo úchyla, pro ostatní to vypadá, že nekontrolovatelně pobíhám a sáčkem něco chytám tak jsem ho nechal letět...
Zemní čmeláci mají mnohdy na volném prostranství v noře také hnízda a slejváky přicházejí.
Myslím, že déšť je neohrozí to by musela být skoro povodeň aby byl květináč plný vody a zvýšená vlhkost by jim vadit neměla.
Uvidíme, včera jsem samičku nechytil takže čekám na příležitost. Ikdyž jednu jsem viděl hledat kolem chodníku, ale ve městě kde chodí plno lidí jsem za blázna, nebo úchyla, pro ostatní to vypadá, že nekontrolovatelně pobíhám a sáčkem něco chytám tak jsem ho nechal letět...
Zdravim všechny.Letos se poprvé pokouším o chov čmeláků.Postupně od poloviny března se pokouším o odchyt a nabídnutí podnájmu. Pokusů bylo minimálně 30 a až poslední 4 dny registruji, že je pohyb ve čmelíně /stéblo v letovém otvoru, noční zahýbání hnízdem/, ale ještě jsem královny neviděl. Začínám s postupným přivíráním klapky, nechci to však uspěchat, ale na druhou stranu mám obavy ze zavíječe. Chtěl bych se zeptat, zda již v tomto stádiu je nebezpečí vniknutí zavíječe do čmelína, nebo napadá až rozvinuté hnízdo s dělnicemi .Díky za odpověď.
Ahoj, už jsem tu čest se zavíječem předloni měl, hnízdo mi napadl v době druhé generace dělnic, jestli to jde dřív nevím, ale myslím že ho láká vůně z hnízda a čím je hnízdo rozvinutější , je vůně silnější. Zavíječe jsem našel sedět na vršku výplně, do úlku jsem nahlížel každý den, tak jsem si myslel že se třeba nestihl vyklást, ale stihl! Za pár týdnů bylo v hnízdě plno žlutých housenek, docela velkých, oproti motýlu a nestačil jsem je vybírat. Stjně se mi to nakonec nepodařilo a zavíječ vyhrál a hnízdo zaniklo! Napodzim tam bylo plno kokonů Takže se zavřením klapky zbytečně neotálej, ale opatrně a pomalu, každý den jen o kousek! Já ještě taky nemám ůplně zavřeno, chce to pohlídat aby si s nadzvednutím věděl rady.
Já mám taky problém, dnes jsem navečer zaťukal na úl a ještě nebyl doma, tak si říkám že počkám, za chvilku přilétl, o kousek přivřenou klapku překonal a když jsem odcházel od úlu, tak se ohlédnu a najednou přilétl druhý a zalezl také. Tak teď nevím, jestli tak rychle vylezl a znovu zalétal, což se mi nezdá a nebo mám v jednou úlu dva čmeláky. Jde o čmeláky skalní a opravdu jsem tam 2 v 1 den usazoval. Ještě mě napado jestli to není pačmelák, ale nevím kdy napadá hnízdo ani jak se pozná.
Zdravím a díky za odpověď. Dnes jsem zjistil, že v jednom příbytku mám čmeláka skalního. Klapku mám v poloze, kdy se jí ještě nedotýká ale již je to na hraně. Zvykl si nalétávat rovnou na česno a vylézá do otvoru. Dnes chci ještě vyndat tepelné ucpávky z větracích otvorů, zítra má teplota dosáhnou 26 stupňů a i když další dny klesne, podchlazení zřejmě nehrozí. Přeji všem mnoho úspěchů a radosti se čmeláky.
Ahoj, také mám podobnou zkušenost s návštěvou jiného čmeláka než usazeného. Nahrávám si česno na kameru, abych si natočil usazeného čmeláka rolního a najednou se na záznamu objeví čmelák zemní. Byl to docela šok, ale naštěstí vše dobře dopadlo a ke kontaktu matek nedošlo. Čmelák zemní naštěstí uletěl a nevrátil se.
https://www.youtube.com/watch?v=pbsMXpQrJHE
https://www.youtube.com/watch?v=pbsMXpQrJHE
Moje drobné poznatky s klapkou. Dávám ji jen na dvě polohy. Nejprve když vím že se čmelák vrací dám klapku podloženou, že se o ní čmelák prakticky nemusí otřít, ale musí lézt spodem z česna, nikoliv přistát přímo do otvoru. Po pár dnech (jak stihnu asi 3dnech) klapku přivřu napůl tzn. aby se samička dostala dovnitř úzkou štěrbinou a musela klapku přizvednout a cítila její váhu. Nakonec zase cca po 3-4 dnech klapku zavřu úplně a to provedu obvykle až po setmění, když je samička uvnitř, aby měla plně zavřenou klapku při následném výletu.
Někdy nestíhám, tak mám klapku plně otevřenou třeba týden a pak napůl jen pár dní a opačně.
Četl jsem, že by na klapku měla být přivyknutá už samička, ale toto odůvodnění plně nechápu, protože podle mě by stačilo dát klapku hned jako plně zavřenou při první generaci dělnic, pro dělnice je to stejně novinka, tak jako tak a naučí se s ní rychle a někdy i týmově pracovat, když to nezvládá sama jednotlivě.
Někdy nestíhám, tak mám klapku plně otevřenou třeba týden a pak napůl jen pár dní a opačně.
Četl jsem, že by na klapku měla být přivyknutá už samička, ale toto odůvodnění plně nechápu, protože podle mě by stačilo dát klapku hned jako plně zavřenou při první generaci dělnic, pro dělnice je to stejně novinka, tak jako tak a naučí se s ní rychle a někdy i týmově pracovat, když to nezvládá sama jednotlivě.
Ahoj, musím říct, že jsem neměl dobrou zkušenost, když čmelák opouštěl čmelín a musel podlézat i více otevřenou klapku. Ve většině případů matka po otočení směrem ke vchodu a po vzletu v těsné blízkosti narážela do okrajů klapky a tím byl proces usazování ohrožen. Matka následně pamatovací let ukončila. Okraje klapky jsem i zneprůhlednil, ale bez výsledku. Zatím musím říct, že proces s usazováním s plně otevřenou klapkou byl asi nejúspěšnější, ale je to jen moje osobní zkušenost.