Proto je luční docela početně na tom dobře a i u nás je proti skalnímu hojný. Počty jsou relativní protože celkově hmyzu ubývá. Skalní mi hledá a zakládá nejpozději, dokonce jsem asi před týdem nafotil ještě matku co se pásla venku.... To neznamená, že hnízdo nestihne aphomia taky napadnout a zlikvidovat, to úplně stejně jako jiné druhy, tím spíš pokud je extrém jara jako je letos, to naprosto v pohodě. Ale než jí hnízdo padne, stihnou luční většinou vyvést královny na rozdíl od jiných druhů.U lučního by mě vůbec zajímalo, jak jsou na tom se zavíječem, vývoj hnízda má hrozně rychlý a za dva měsíce má nové matky, do prvních dělnic je zase hnízdo tak malé, že nevím jestli tento druh vůbec zavíječ ohrožuje tak jako ostatní druhy.
Klapku zvládají všichni. Žádnej pláč ten si nechávám až když bych měl motýlka uvnitř... Experimentovat s Aphomii nedoporučuji, riziko úniku a zamoření okolí vždy vysoké. Přikládat je k úlku moc toho nevíme o jejich vajíčkách a larvičkách, kam až jsou např schopny svépomocí a jakou mezerou prolézt. Zamoření pak neodlišíš od vstupu zevně (jeslti jsi si to udělal pokusy nebo ti tam vlétl..) toto bych nechal Jaromírovi nebo Troubákům, které mají experimentální podmínky. V našem případě tomu s odpuštěním říkám hazard.
Pro boj s ní je klíčové, že aphomia jde za pachem hnízda, nepůjde ani tak o stáří kolonie, ale její rozvoj (některá hnízda nejedou nemají třeba optimální podmínky, zatím co jiná stejně stará mají úplně jiné počty jedinců + je to i o druhu), dál to může ovlivnit stará pachová stopa úlku / nová výbava, kdy teprve vše musí načuchnout a účinnost vedlejší otvorů - tady já osobně vidím šanci na boj s ní - dát ji ten pach hnízda takový jaký je, ale nabídnout ho tam, kde to máme ošetřené - různé větrací pasti. Střecha ani česno včetně klapky za tato místa rozhodně nepovažuji...
, tak by to bylo samozřejmě s nějakou bezpečnou laboratorní aparaturou, nejsem blázen abych ohrožoval čmeláky.
