Tak u zemních už to vypuklo...
https://cmelacihonza79.rajce.idnes.cz/Z ... 094255.jpg
https://cmelacihonza79.rajce.idnes.cz/Z ... 094330.jpg
https://cmelacihonza79.rajce.idnes.cz/Z ... 094348.jpg
Chov čmeláků v roce 2018
Čo dodať.No vvvvotom to je.Honza79 píše: ↑pon 09. črc 2018 10:51:10Tak u zemních už to vypuklo...
https://cmelacihonza79.rajce.idnes.cz/Z ... 094255.jpg
https://cmelacihonza79.rajce.idnes.cz/Z ... 094330.jpg
https://cmelacihonza79.rajce.idnes.cz/Z ... 094348.jpg
- Karel
- Stálý člen
- Příspěvky: 187
- Registrován: úte 01. srp 2017 18:36:11
- Bydliště: Ptice 408 m n.m
- Kontaktovat uživatele:
Rapo netopýrům trvá hodně dlouho než obsadí nový prostor klidně i 3-4 roky. Takže být trpělivý...
K problému zaviječe a cestovatelských housenek - argument pro chemostop na větrání, argument pro - proč nezanedbávat čištění klapky
a o důvod víc proč najít lepší síťku než organza, co má 322um... a možná o důvod víc proč neuvažovat o té delší chodbičce...
Na druhou stranu bych byl i bez toho všeho výše relativně v klidu, ono míra napadení tímto způsobem bude řádově menší než když vám zavíječ vletí přímo do hnízda. Ne všechny projdou a ne všechny dojdou cíle.
A tomu úměrně nižší budou i možné škody. I kdyby mohl mít více generací, jinak než přes kuklu a stadium motýla to nedá, navíc se bude snažit z úlku i dostat ven, tedy kdo dělá aspoň občas inspekci byť jen odkrytím střechy by měl mít tuto situaci podchycenou. Pavučinka se odhalit dá a pak holt jít do té detailnější kontroly a čištění. Ale k napadení úlů dochází u těch s klapkou relativně pozdě (ani zavíječ klapku nedá na první dobrou) a pak celý vývojový cyklus zavíječe - než by byl schopen dát druhý útok jedné generace, hnízdo bude asi stejně už končit přirozeným způsobem. Nikdo ale nechce vychovat dvě generace pro další rok to je jasné...
K problému zaviječe a cestovatelských housenek - argument pro chemostop na větrání, argument pro - proč nezanedbávat čištění klapky
a o důvod víc proč najít lepší síťku než organza, co má 322um... a možná o důvod víc proč neuvažovat o té delší chodbičce...
Na druhou stranu bych byl i bez toho všeho výše relativně v klidu, ono míra napadení tímto způsobem bude řádově menší než když vám zavíječ vletí přímo do hnízda. Ne všechny projdou a ne všechny dojdou cíle.
A tomu úměrně nižší budou i možné škody. I kdyby mohl mít více generací, jinak než přes kuklu a stadium motýla to nedá, navíc se bude snažit z úlku i dostat ven, tedy kdo dělá aspoň občas inspekci byť jen odkrytím střechy by měl mít tuto situaci podchycenou. Pavučinka se odhalit dá a pak holt jít do té detailnější kontroly a čištění. Ale k napadení úlů dochází u těch s klapkou relativně pozdě (ani zavíječ klapku nedá na první dobrou) a pak celý vývojový cyklus zavíječe - než by byl schopen dát druhý útok jedné generace, hnízdo bude asi stejně už končit přirozeným způsobem. Nikdo ale nechce vychovat dvě generace pro další rok to je jasné...
- Chov čmeláků i vlastní zahradu se snažím vést tak, abych nezpůsobil v okolní krajině více škody než užitku.
- Jak se mi to daří a nedaří v komentované fotodatabázi zde: https://zahrada-na-vsi.rajce.idnes.cz/
Primum non nocere
S tím se dá dost souhlasit, tento způsob průniku do hnízda vysvětluje proč se zavíječ objevuje i za klapkami, které jsou dobře čištěné, ale skutečně by se mělo jednat o kusy a určitě pár kusů housenek nebude tak nebezpečných jako stovka nakladená přímo do hnízda. Navíc při kontrole a odhalení je pak snazší ošetření.Karel píše: ↑pon 09. črc 2018 13:24:08Rapo netopýrům trvá hodně dlouho než obsadí nový prostor klidně i 3-4 roky. Takže být trpělivý...
K problému zaviječe a cestovatelských housenek - argument pro chemostop na větrání, argument pro - proč nezanedbávat čištění klapky
a o důvod víc proč najít lepší síťku než organza, co má 322um... a možná o důvod víc proč neuvažovat o té delší chodbičce...
Na druhou stranu bych byl i bez toho všeho výše relativně v klidu, ono míra napadení tímto způsobem bude řádově menší než když vám zavíječ vletí přímo do hnízda. Ne všechny projdou a ne všechny dojdou cíle.
A tomu úměrně nižší budou i možné škody. I kdyby mohl mít více generací, jinak než přes kuklu a stadium motýla to nedá, navíc se bude snažit z úlku i dostat ven, tedy kdo dělá aspoň občas inspekci byť jen odkrytím střechy by měl mít tuto situaci podchycenou. Pavučinka se odhalit dá a pak holt jít do té detailnější kontroly a čištění. Ale k napadení úlů dochází u těch s klapkou relativně pozdě (ani zavíječ klapku nedá na první dobrou) a pak celý vývojový cyklus zavíječe - než by byl schopen dát druhý útok jedné generace, hnízdo bude asi stejně už končit přirozeným způsobem. Nikdo ale nechce vychovat dvě generace pro další rok to je jasné...
Jinak docela mě zaujala ta informace, že zavíječ se nerad usazuje u země a preferuje hnízda nad zemí (respektive do těch podzemních časem pronikne asi taky, ale spíše později až na konci vývoje). Zajímalo by mě, jaké máte se zavíječem zkušenosti, když porovnáte úly podzemní, úly postavené dole na zemi (tzn. vchod méně než 10 cm nad povrchem) a úly vyvýšené (tzn. 10 cm a výše nad zemí).
V případě nadzemních úlů co stojí na zemi si ovšem nejsem jistý, jestli nebude výsledek zkreslovat přítomnost větracího otvoru (který naláká zavíječe a ten se pak při hledání vstupu dostane ke skutečnému vchodu).
Jakub - Mukařov (Praha Východ)
Karle no niekde som čítal že 4-5rokov.No ja mám čas.Aj lastovičkam som dal umelé hniezda a zatial pohrdly nimi.Nuš všetko pre dobro cmeliakov.Karel píše: ↑pon 09. črc 2018 13:24:08Rapo netopýrům trvá hodně dlouho než obsadí nový prostor klidně i 3-4 roky. Takže být trpělivý...
K problému zaviječe a cestovatelských housenek - argument pro chemostop na větrání, argument pro - proč nezanedbávat čištění klapky
a o důvod víc proč najít lepší síťku než organza, co má 322um... a možná o důvod víc proč neuvažovat o té delší chodbičce...
Na druhou stranu bych byl i bez toho všeho výše relativně v klidu, ono míra napadení tímto způsobem bude řádově menší než když vám zavíječ vletí přímo do hnízda. Ne všechny projdou a ne všechny dojdou cíle.
A tomu úměrně nižší budou i možné škody. I kdyby mohl mít více generací, jinak než přes kuklu a stadium motýla to nedá, navíc se bude snažit z úlku i dostat ven, tedy kdo dělá aspoň občas inspekci byť jen odkrytím střechy by měl mít tuto situaci podchycenou. Pavučinka se odhalit dá a pak holt jít do té detailnější kontroly a čištění. Ale k napadení úlů dochází u těch s klapkou relativně pozdě (ani zavíječ klapku nedá na první dobrou) a pak celý vývojový cyklus zavíječe - než by byl schopen dát druhý útok jedné generace, hnízdo bude asi stejně už končit přirozeným způsobem. Nikdo ale nechce vychovat dvě generace pro další rok to je jasné...
-
- TOP člen
- Příspěvky: 893
- Registrován: úte 14. dub 2015 18:15:08
- Bydliště: Zbořený Kostelec
- Kontaktovat uživatele:
Karle, Kaosi, přesně tak. Když např. při kontrole hnízda chcete otevřít víko od úlu a ono to pro pavučinky ani pořádně nejde, je jasné, že se tam zakuklilo velké množství housenek zavíječe. A je také jasné, že samička pronikla až do hnízda. Pokud ale najdu několik housenek nebo omezené množství, případně sem tam nějaký náznak pavučinky, tak už lze diskutovat - jak, kudy a proč.... Popis z toho německého webu hodně vysvětluje. Niky, díky!kaos píše: ↑pon 09. črc 2018 14:25:49S tím se dá dost souhlasit, tento způsob průniku do hnízda vysvětluje proč se zavíječ objevuje i za klapkami, které jsou dobře čištěné, ale skutečně by se mělo jednat o kusy a určitě pár kusů housenek nebude tak nebezpečných jako stovka nakladená přímo do hnízda. Navíc při kontrole a odhalení je pak snazší ošetření.
- Karel
- Stálý člen
- Příspěvky: 187
- Registrován: úte 01. srp 2017 18:36:11
- Bydliště: Ptice 408 m n.m
- Kontaktovat uživatele:
Možné příčiny:Jinak docela mě zaujala ta informace, že zavíječ se nerad usazuje u země a preferuje hnízda nad zemí (respektive do těch podzemních časem pronikne asi taky, ale spíše později až na konci vývoje). Zajímalo by mě, jaké máte se zavíječem zkušenosti, když porovnáte úly podzemní, úly postavené dole na zemi (tzn. vchod méně než 10 cm nad povrchem) a úly vyvýšené (tzn. 10 cm a výše nad zemí).
1) Zavíječ se naučil na budky, úspěšně v nich zimuje a velmi snadno likviduje kolonie "přírodních" hnízd čmeláků v budkách založených. U země na něj číhá daleko více rizik v podobě jeho nepřátel. Takže napadání úlů mu může připadat dost podobné a dost možná za ty desítky let se tímto způsobem vyselektovala jeho populace. Hmyz bych v tomto ohledu nepodceňoval. Pokud budete poctivě používat klapku a věnovat se chovu skalních či rokytových, děláte selekci i u čmeláků tak trochu taky. Oba druhy se rády vrací na své místo, přitom právě Vaše matky, které si otvírání klapky pamatují z loňska, ji zvládnou otevřít a tím obsadí daný prostor spíše než náhodná hledající královna byť stejného druhu. V zásadě tak Váš hnízdí koridor bude díky tomu obsazen pravděpodobněji jen Vašimi odchovanci než matkou z přírodního hnízda. (nepředpokládám nějaký škodlivý vliv ani na genofond čmeláků, ale pokud by zároveň docházelo v místě k likvidaci přírodních hnízd (z jakékoliv příčiny) tak selekce i stran genofondu tam bude ).
2) Víme, tím že jde po větracích otvorech, že na rozdíl od např pačmeláků, vyhledává hnízda pomocí pachové stopy. Souvisí s tím i maximum jeho aktivity v době, kdy naopak ta čmeláčí ustává (večerní hodiny). Pačmeláci to neumí, musí stopovat dělničky a podle toho najít vstup. Úl jako uzavřený prostor, kde není moc prostorová difuze (chcete-li záření) pachů a naopak je koncentrovaný pach úlu soustředěn do mála míst (česno, větrání, netěsnosti) je pro něj mnohem snazší na nalezení po čuchu než u zemní varianty přirozeného hnízda, které větrá pachy i do okolní půdy a vedlejších chodeb myších děr. K tomu je třeba připočíst u zemních přirozených hnízd i vliv okolní vegetace aneb ony diskutované aromatické odpuzovače (kytky). Napadení zemních přirozených úlů tak dojde až když už je kolonie opravdu na vrcholu a pach i z tohoto hnízda je silný. I nadzemní otevřená hnízda např u rolních či zahradních vydrží bez napadení mnohdy mnohem déle neboť jde o otevřený prostor a málo početné populace a tak pachu z hnízda je málo.
3) K vlastnímu dotazu - pokud budeš mít úl v zemi a ten bude těsné konstrukce, což pokud nebudeš v lokalitě písčité půdy, mít musíš, abys je neutopil při nějakých silných deštích, bude pachová stopa podobná nadzemnímu úlu - z větrání a vchodu a riziko napadení asi stejné. Osobně mám nyní vchody tak 20cm nad zemí, větrání 60cm nad zemí bez komína, s komínem pak 1,6m. (Úlky nadzemní umístěné v otevřeném skladu) Zachytil jsem venku 4 dospělé jedince 2x u klapky a 2x mi vlétl do skladu, tedy letěl podle pachu z větrání. (zlikvidoval jsem ho ale dříve než vlastní větrání našel). Je to málo dat, ale myslím, že jemu je výška lhostejná, jde tam, kde to cítí a vonící úl ve volném prostoru (nad zemí) mu jde po čuchu lépe najít než díra v zemi.
- Chov čmeláků i vlastní zahradu se snažím vést tak, abych nezpůsobil v okolní krajině více škody než užitku.
- Jak se mi to daří a nedaří v komentované fotodatabázi zde: https://zahrada-na-vsi.rajce.idnes.cz/
Primum non nocere
- Hugo.008
- Stálý člen
- Příspěvky: 179
- Registrován: pon 18. čer 2018 13:42:33
- Bydliště: Horní Popelov, okr. Č. Lípa
Niky, přééésně. To je ono. Díky moc..Niky1 píše: ↑ned 08. črc 2018 20:05:39
A to co poletovalo na hluchavkách je Bavlnice obecná Anthidium manicatum sameček.Hlídá si teritorium,napadá čmeláky,strčí do nich takovou silou,že čmeláci často spadnou,jsou hodně obtěžující. Myslíš tuhle https://en.wikipedia.org/wiki/Anthidium_manicatum ?