Chov čmeláků v roce 2018

[Honza79]

Niky, paráda! Chce to mít štěstí a jít si za tím. Já už neviděl hledat čmeláka skoro tři týdny. Ale včera mi říkal syn, že viděl hledat skalního....

[kaos]

To mi asi neuvěříte,ani já tomu nemůžu uvěřit.Když jsem napsala příspěvek o nových matkách,šla jsem si vypít kávu k úlkům se zemními.Najednou slyším nějaké bzučení,myslela jsem,že je to nejspíš moucha.Přesto jsem se podívala a u pytle se zahradním odpadem hledala luční .Nevím jestli je to jarní ještě neubytovaná nebo nová,ale podařilo se mi ji chytit.Dala jsem ji do úlku,bohužel při vypouštění už byla ve vchodu,já to netušila a vyndala ji i s tím krytím.Ona sice létala zprava doleva před úlky,jenomže samozřejmě nevěděla odkud vypadla. Tak jsem si nadávala jaké jsem "mehlo".Člověk ale musí mít štěstí a být na správném místě ve správnou dobu.Teď po půl páté jsem tam pro něco šla a ta luční tam poměrně rychle létala a snažila se to místo najít.Díky její neústupnosti to místo najít,se mi ji nakonec podařilo chytit.Hned ze stříkačky vlezla do otvoru,10 minut byla uvnitř a pak po pamatovacím letu odletěla.Po čtvrthodince se vrátila a vletěla přímo dovnitř. Teď se jen modlit,aby se po několika dnech neztratila jako ta loňská a pokud možno odchovala potomstvo.

Myslím, že to nebude náhoda, dva roky za sebou, touhle dobou luční, co se usadí a plus mínus čas, kdy vyletí nové královny. Možná bych dokonce řekl, že to bude některá z odchovaných královen, určitě budou nejdříve hledat v místě původního úlu, než se rozptýlí do okolí. A možná, že loni to byla nějaká předčasně vylétnuvší. Já doufám, že místní hnízda také nějaké hledající královny vyšlou, jen je škoda, že ve středu jedu na tři dny pryč. Přeji aby se letos povedlo vychovat i druhou generaci!

[Janek92]

Jsem na tom stejně, skoro tři týdny létal lesní, po dvou dešťivých dnech žádný pohyb kamínku, tak jsem třetí den kouknul dovnitř a nic. Stejně jako loni u dvou čmelínů. Asi začátečnická daň. Skalní je naštěstí pořad činorodý, tak jsem si snad tu smůlu už vybral.
Říkám si jestli není lepší začít včelařit...

Tak to ma mrzí rx, zažíval som to posledné roky pravidelne a i tento rok mi jedna zmizla, našťastie ta druhá je v pohode a dělničky lietajú 8-12x za pol hodiny.

Honzo, pačmelákov som nepotkal tento rok ani jednoho, asi už ma poznajú a vedia co by som s nimi spravil - v tomto by mal byť každý nekompromisný a neváhať ani sekundu.
Karle, moc pekná práca riešili ste tu viacerí vetranie, súhlas s Kaosem ohledne iného spôsobu vetrania, myslím si že najlepší a nejjednoduchší a najefektívnejší spôsob sú vetracie otvory v hornej časti úlu na protiľahlých stenách, ja mám na všech úloch 2 otvory na každej stene a s vetraním problém nemám /primer tušim 4 cm/. Prípadne by sa to dalo riešiť ako to má Niky, nejaký rámeček na vrchný obvod úlu a na to položiť strechu.

Každopádne hezké výzkumy a grafy, je zajímavé že každý si de tak nejak svojou cestou co sa týka úlov , niekto má rád výhradne prírodné materiály (tak jak ja-úly drevo a ani kúsok plastu nebo polystyrenu) a niekto zase dáva prednosť práve polystyrénu atď. Čo sa týka vlhkosti, práve velkou výhodou dreva je že dýcha a určite to je s vlhkosťou lepšie než v polystyréne nebo plastovej dóze atď

Karle, chcelo by to každopádne viac úlov haha a chov z Troubska je mi tiež proti srsti a bude až do chvíle kým nezačnú riešiť aj iné druhy a ne jen zemního-najpočetnejšího. Vím že je to povrchne napsané a ta problematika je Ďaleko zložitejšia, ale nechce sa mi veriť že s inými druhmi to nejde nebo je to nedosiahnutelné. Kdyby napr. ponúkali na prodej čmeláka hájového nebo skalního nebo rokytového, zahradního - to by bolo super, ale u menej početnách by museli ísť s cenou dole, pretože zemědelec si za určité peníze vždy radší kúpi najpočetnejších - zemních. Toľko k úvaham na záver.

Dúfam že julio nám tu dá nejaký materiál o vynovení klapky, jeho skúsenosti-, po prečítaní príspevkov som sa nad tým zamyslel a nevím co si myslet, či by to pomohlo nebo ne. Netuším.

Inak dnes som sťahoval čmeláky na chalupu, 4 úly, bylo to celkem náročné. Všetko dobre dopadlo, skalních vyletelo naraz 12 dělniček, v druhom cca 10. Lesních asi 6 a polních len asi 4. Pamatovacie lety a pak návraty, dokonca s pylem. Dělničku lesní som vyšpehoval na rúžach, skalní nevím kde sa krmili, polní na huhavkách a vajgélii. Na šalvěji pak luční zemní hájoví. Co ma hrozne potešilo je, že na vajgélii bylo asi 20 polních takže síce sa mi žádna královna nevrátila ale myslím že určite to nejaká moja loňská byla (teda její dělnice)

PS: na fotkách nové stanovisko úlov /příšti rok rozšírim na 4 úly/, luční na šalveji /divím sa že tim nákladem dokázala létať/, pak lesní na rúži, pak polní na vajgélii a nakonec skalní-pamatovací lety.

snaď sa mi podarí skalního a lesního u nás rozšíriť, polních je tu už o hodně víc než iné roky

[RX007]

PS: na fotkách nové stanovisko úlov /příšti rok rozšírim na 4 úly/, luční na šalveji /divím sa že tim nákladem dokázala létať/, pak lesní na rúži, pak polní na vajgélii a nakonec skalní-pamatovací lety.

Ještě mne napadlo, jak moc je důležité umístění čmelínu? Mám je upevněné na zdi stodoly ve výšce tak 1.2 metru směrem na východ přímo na louku.

[Niky1]

Teď nedávno jsem někde četla,že čmeláci umístěni v podobné stavbě na její jižní vnitřní straně měli v úlku vysokou teplotu a nejlépe jim bylo na severní straně,kde bylo nejchladněji.

[Karel]

K umístění úlku - nikdy slunce a nahřívané plochy od něj. Nejde o světovou stranu, ale aby se Vám na úlek nedostalo silné slunce to je osvit od nějaké 10-11 hod do večera... Jižní má expozici sluncem nejdelší, ale jde i o lokální situaci jaké máte stínění okolím. Pokud uvnitř a jih nebo u stěny na kterou slunce praží tak jen dole, ale musí tam být stínění nebo ošetření vnější stěny tak, aby se nenahřívala (zeď, polystyren, stínící deska) nebo nesmí být uvnitř úlek nalepený na nahřívanou stěnu a mít tam minimálně 0,5cm vzduchu, aby nebyl přenos teploty od rozpálené jižní stěny (nám přiložením ruky přitom nemusí vůbec přijít jako horká...) Čím výše tím hůře neboť od slunce nahřátá stěna žene horký vzduch podél ní nahoru a ten se hromadí pod přesahy střechy a pod. No zkuste si teď vylézt na jižní straně pod stříšku a být tam sice ve stínu nějakých 10minut. Navíc to tam není jak odvětrat, všude stejná hladina horkého vzduchu a ani polystyren není ochrana jen udrží teplotu o trochu déle, takže když venku klesá teplota rychle uvnitř pomaleji ale po 2-3 hodinách se teploty vyrovnávají ....
Podívejte se na mé měření letos:
Z prostorových důvodů mám jeden úlek ve skladu na jižní straně. je to úlek č 3 (modrý). V létě stíněný vedlejší stěnou a vzrostlou vegetací. Jenže letošní dubnové letní počasí zaskočilo kolik bylo na sluníčku viz teplota (5) čidlo nabíhalo postupně, bylo dáno až s prvním měřením...
Dal jsem si na ty palubky, kde bylo čidlo 5 dlaň i hřbet ruky a vůbec mi nepřišly rozpálené ! na to pozor pocitová teplota a reálná jsou dost odlišné věci...
Úlek je z 3cm polystyrenu před ním je 2,7cm síla palubek. Slunce svítí v tomto místě jen cca 3 hod od nějaké 11 hodiny. Teploty jsou z 21.4 (!), žádnej pařák jako teď pocitově pohoda..... A to byla nahřívána jen ta jedna strana, se kterou je úlek v kontaktu (má hrubá chyba) a po dobu jen těch 2-3hod.... V úlku bylo přes 27 stupňů a šlo to nahoru ! Mít ho volně, kdyby se nahřívala ještě třeba střecha a další strana, mám čmeláka vařeného....

Úlek 1 a 2 jsou uvnitř skladu na severní stěně.

Tlustá černá čára – teplota kritických 30 stupňů, kdy umírají larvičky.

Čidlo 4 bylo dáno dovnitř skladu volně na horní trám.

Přiložen i vývoj teploty na severní straně skladu (6), kde bylo příjemně...

Teplota v úlku mi už na grafu klesá, ale kam až se dostala a to v té době tam ještě nebyly dělničky. Je tam zemní a mým cílem nebylo ho uvařit, takže jsem hned začal větrat, palubky schladil postřikem vodou z hadice a hned zastínil deskou... Dnes mám zevně přidělaných v místě proti úlku 3cm dalšího polystyrenu a konečně dorostla minikiwi a ostružina - Tedy stínění kytkami- 3cm bílý polystyren-2,7cm palubky-3cm polystyren úlek a je sice klid, ale stejně je to úlek nejnáchylnější na výkyvy a rozdíly teplot. To není dobré ani pro vlhkost, kdy změna teploty pak vede k rosení pokud je větší vlhkost v úlku a to znamená plísně. Má chyba byla, že jsem úlek přilepil na tu jižní stěnu, nemyslel jsem si, že těch pár hodin v dubnu a k tomu palubky 2,7cm dokáže udělat takové peklo. Nyní ho už nemohu trošku odseknout kvůli chodbičce, na příští rok to ale budu určitě řešit odsazením, aby byl úlek ve skladu volně.

Nevím moc snad se mi to sem povedlo dát.

K větrání už jsem si připravil úpravu větrání pro další rok, budu sledovat vývoj v prázdném úlu a případně dodělám ještě jeden větrací otvor u střechy jak doporučujete. Jen si budou asi v Hornbachu myslet, že jsem instalatér
Viz https://zahrada-na-vsi.rajce.idnes.cz/U ... ZONU_2019/ (připomínky a kritiku jen vítám i proto jsem letos nerozjížděl moc úlků a mám ty první v pilotním projektu na odchytání much a chyb...)

[kaos]

Honzo, pačmelákov som nepotkal tento rok ani jednoho, asi už ma poznajú a vedia co by som s nimi spravil - v tomto by mal byť každý nekompromisný a neváhať ani sekundu.

Co jsi s nimi spravil, snad je nezabijíš ?:-o, i pačmelák má v přírodě místo, je to sice drsné, ale kdyby se v přírodě neselektovali silní, nebo šikovní (ti co si umí najít dobře schované hnízdiště) jedinci čmeláků, tak mohou časem snadno vyhynout, se zavíječem je to jiné, toho si člověk namnožil sám ptačími budkami a nechráněnými úly, čímž jim v podstatě servíruje čmeláky na zlatém podnose.

Každopádne hezké výzkumy a grafy, je zajímavé že každý si de tak nejak svojou cestou co sa týka úlov , niekto má rád výhradne prírodné materiály (tak jak ja-úly drevo a ani kúsok plastu nebo polystyrenu) a niekto zase dáva prednosť práve polystyrénu atď. Čo sa týka vlhkosti, práve velkou výhodou dreva je že dýcha a určite to je s vlhkosťou lepšie než v polystyréne nebo plastovej dóze atď

I já mám rád přírodní materiály a chtěl bych se plastům vyhnout, ale faktem je, že třeba extrudovaný polystyren má cca 20x lepší tepelně izolační vlastnosti, než dřevo . Zatím tedy plánuji jakýsi kompromis pro úly, které připravuji na příští rok. Co se chladu týká, tak tam jsou dva způsoby ochlazování, kontaktní a pak průnik vzduchu (tepelné vyzařování zanedbávám). To kontaktní je důležité hlavně zespodu, protože hnízdo sedí na dně, takže dno chci vyložit extrudovaným polystyrenem. Co se zahřívání týká, tak tam je podle mě nejdůležitější střecha, stejně tak ochrana před deštěm, takže tam ho chci dát taky a zbytek nechám dřevěné.

[Karel]

Kaosi nečekej ale od polystyrenu žádný zázrak, nevím jak je na tom Pepan co šel do 5cm, já mám 3cm polystyreňáky, využil jsem letošních mrazů a zcela zavřené úlky jen s připojeným vstupem ( a to mám chodbu 1,4m) nosil ven a po vyrovnání teplot zas dovnitř a měřil teplotu přes IR čidlo uvnitř úlku a výsledek je nic moc, grafy jsem hodil na rajče. Polystyren pomůže na takové ty ranní mrazíky co trvají 1-2 hodiny, ale rozhodně ne už víc to už tam máš stejně jako venku. Jen pomalejší vyrovnávání teplot podle tloušťky a kvality izolace což bych nebral ani jako teplotní bonus jako vlhkostní bonus - s pomalejší změnou teploty nedostanu tak rychle rosného bodu při vyšší relativní vlhkosti, ke které má zas polystyreňák sklon. Nechci to ale zatím uzavírat jako závěr dokud mi sezona neskončí. Pak budu moci porovnat dřevo co jsem měl dříve x polystyren. Já jsem se od dřeva odklonil hlavně proto, že jsem nebyl schopen zajistit konstrukční těsnost v detailech díky jeho větší objemové změně v závislosti na vlhkosti a žel neměl jsem dřevěné úlky z jednoho kusu prkna / na stěnu.... Ondra mi psal, že Jaromír dává jako izolačku bublinkovou folii,neprokoušou ji a po sezoně ji zaprasenou vyhodí. Nevím kdyžtak se ho můžete zeptat pokud by někdo o tom uvažoval.

[kaos]

Kaosi nečekej ale od polystyrenu žádný zázrak, nevím jak je na tom Pepan co šel do 5cm, já mám 3cm polystyreňáky, využil jsem letošních mrazů a zcela zavřené úlky jen s připojeným vstupem ( a to mám chodbu 1,4m) nosil ven a po vyrovnání teplot zas dovnitř a měřil teplotu přes IR čidlo uvnitř úlku a výsledek je nic moc, grafy jsem hodil na rajče. Polystyren pomůže na takové ty ranní mrazíky co trvají 1-2 hodiny, ale rozhodně ne už víc to už tam máš stejně jako venku. Jen pomalejší vyrovnávání teplot podle tloušťky a kvality izolace což bych nebral ani jako teplotní bonus jako vlhkostní bonus - s pomalejší změnou teploty nedostanu tak rychle rosného bodu při vyšší relativní vlhkosti, ke které má zas polystyreňák sklon. Nechci to ale zatím uzavírat jako závěr dokud mi sezona neskončí. Pak budu moci porovnat dřevo co jsem měl dříve x polystyren. Já jsem se od dřeva odklonil hlavně proto, že jsem nebyl schopen zajistit konstrukční těsnost v detailech díky jeho větší objemové změně v závislosti na vlhkosti a žel neměl jsem dřevěné úlky z jednoho kusu prkna / na stěnu.... Ondra mi psal, že Jaromír dává jako izolačku bublinkovou folii,neprokoušou ji a po sezoně ji zaprasenou vyhodí. Nevím kdyžtak se ho můžete zeptat pokud by někdo o tom uvažoval.

Tak to je jasné, zázraky nečekám, ono mě stačilo, když jsme měli v zimě na půl dne odstavili kotel, za den bychom už zmrzli a co teprve taková malá krabička jako je čmelín, ten prostě musí promrznout prakticky okamžitě a je celkem jedno z čeho je postavený. S přírodními ubytovnami - díry po hlodavcích a krtcích se to nedá vůbec srovnávat. Já bych ale chtěl do čmelínů umístit "nouzové topení", zatím uvažuji o tom udělat podložku, položit odporový drát, okolo něj dát nějakou teplovodivou pastu nebo lepidlo a zalaminovat to. Pro takové nouzové vytápení je pak důležité znát tepelnou ztrátu pro správný výkon topení a tam už je ten rozdíl mezi dřevem a polystyrenem dost znát. Nechci žádné super topení, pouze bych to chtěl na to, aby bylo schopné udržovat teplotu cca 15°C nad venkovní (zbytek už musí zvládnout matka).

[Niky1]

Tak dnes začaly vylétat i matky od prvních lučních,mají dva žlutě pruhy .Ty u těch druhých jsou tmavé s jedním žlutým pruhem za hlavou.

A v 9 hodin nově usídlena luční už přinesla červenooranžový pyl .